Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Základní informace - Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Název práce: Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 143 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 380 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0581 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Diplomová práce se zabývá komplexní analýzou bonity výrobního podniku. Autorka zpracovala výše zmíněnou problematiku ve společnosti C.I.E.B. Kahovec s.r.o., která vlastní odštěpný závod K-BASS Brandýs nad Orlicí. Pro účely komplexní analýzy bonity podniku C.I.E.B. Kahovec byl po pečlivém zvážení vybrán bonitní model R. Grünwalda. Bonitní model, jehož výsledkem je výpočet složeného Indexu Bonity, posuzuje spojitost a váhu působení celkem šesti vybraných ukazatelů (rentability, likvidity a finanční stability). Míra finančního zdraví podniku, zjistitelná prostřednictvím Indexu Bonity, vyjadřuje, jak velkým rizikům z provozní činnosti pravděpodobně finance podniku odolají. Bonita chápaná ve smyslu dobré obchodní pověsti a finanční situace, ale i technické a technologické úrovně podniku, obchodních kontaktů, úrovně managementu, marketingu a důchodové situace firmy společnosti C.I.E.B. Kahovec byla sledována v letech 2000 až 2004. Bylo zjištěno, že hodnota Indexu Bonity v prvních třech letech klesla v důsledku nevhodné investiční aktivity – zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky. Realizovaný investiční projekt tedy měl na finanční zdraví podniku negativní vliv. To bylo způsobeno vyššími provozními náklady, které již od zahájení projektu převyšovaly příslušné výnosy. Pozitivní vývoj Indexu Bonity od roku 2002 spočívá ve zvýšení tržeb za sedadla řidiče a tržeb za kostry a rámy. Příčiny neúspěchu projektu pro zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky spatřuje autorka práce v nedostatečné pozornosti věnované předinvestiční fázi projektu, a to především při vypracování technicko – ekonomické studie. Proto byl vypracován modelový investiční projekt, který pokud by byl zpracován před realizací projektu, bylo by možno eliminovat rizika z jeho realizace vyplývající. Z autorkou zpracovaného projektu vyplývá, že i při podstatně vyšší realizační ceně, než na kterou společnost C.I.E.B. Kahovec přistoupila, je investiční projekt pro zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky z finančního hlediska značně

Úvod - Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Diplomová práce se zabývá problematikou komplexní analýzy bonity výrobního podniku a následně vlivem vybrané investiční aktivity na ekonomickou výkonnost podniku. Bonita podniku, kterou se autorka práce zabývá, odráží nejen dobrou obchodní pověst a finanční situaci, ale i technickou a technologickou úroveň podniku, obchodních kontaktů, úroveň managementu, marketingu a důchodové situace firmy. Ekonomickou výkonnost podniku lze obecně definovat jako schopnost daného podnikatelského subjektu vytvářet hodnoty, vyjádřitelné například ve formě výnosů z podnikatelských aktivit a schopnost zabezpečovat konkurenční výhody cestou zajišťování konkurenceschopné úrovně výrobních, provozních i celkových nákladů. Měření a hodnocení ekonomické výkonnosti podniků se běžně provádí pomocí posuzování zjištěných hodnot ekonomických a návazně finančních ukazatelů v rámci aplikace metod finanční analýzy, které jsou v této práci podrobně rozebrány. Problematika hodnocení výkonnosti podniku byla zkoumána na společnosti C.I.E.B Kahovec, která vlastní odštěpný závod K-BASS Brandýs nad Orlicí. Tento závod se zabývá výrobou odpružených sedadel pro řidiče všech dopravních prostředků a stavebních strojů. Dalším výrobním programem odštěpného závodu jsou sedadla cestujících pro dopravní prostředky a výroba komponentů pro sedadla včetně kovových koster hlavových opěrek osobních automobilů.
Podnik spadá z hlediska odvětvové klasifikace ekonomické činnosti (OKEČ) do odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl – číslo 36, konkrétně výroba nábytku (36.1), která se podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 68%. Specifickým rysem tohoto odvětví je vysoká materiálová náročnost, která představuje až 85 % nákladů. Pozice odvětví nábytek v rámci zpracovatelského průmyslu je charakterizována 3,2% podílem na celkových výkonech v roce 2004, stejně tak i na tržbách, na přidané hodnotě z výkonů 4,1 % podílem a na počtu pracovníků 5,5 %.Hlavní ekonomické ukazatele odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl za období 2000 - 2004

Cenový vývoj
V roce 2000 byl dosavadní příznivý cenový vývoj výrobků odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl (dále již jen 36) z pohledu domácího spotřebitele (růst cen dosahoval výše srovnatelné s inflací) přerušen a index cen proti uplynulému roku vzrostl. Již koncem roku 2001 se začaly projevovat problémy v odbytu na zahraničních trzích. To se přeneslo i do cen, jejichž index od tohoto období až do roku 2003 zaznamenal pokles. Vývoj cen v roce 2004/2003 zaznamenal sice mírně vyšší index, než byl v roce 2003/2002, avšak přesto byl z hlediska spotřebitelů (kupujících) velmi příznivý. V hlavní komoditě, v nábytkářském průmyslu, činil 101,2, což znamená, že ceny nábytku v podstatě stagnovaly. Lze říci, že situace v zásobování obyvatelstva nábytkem je celkově dobrá, a to z hlediska kvantity i sortimentní skladby.

Vývoj tržeb
Celkově vzrostly tržby ve stálých cenách v odvětví 36 od roku 2000 do roku 2004 o cca 25%. Dynamiku tržeb v odvětví 36 je možno hodnotit za rok 2004 pozitivně a po propadu v roce 2003 proti roku 2002 došlo za období 2004/2003 k meziročnímu nárůstu téměř o 11 %. Tento příznivý výsledek zajistil jednak vysoký vývoz, ale také zvýšené dodávky do tuzemské tržní sítě. V roce 2004 se již začaly projevovat příznivé dopady zvýšené investiční výstavby, která se týká jak počtu postavených bytů, tak i rodinných domků, chat atd. Proto nárůst tržeb v nejsilnějším oboru – v nábytku, v roce 2004 proti roku 2003 byl 4,2 mld. Kč, je velmi uspokojivý. Výroba nábytku, kam zkoumaný podnik spadá, vykazovala v roce 2004 tržby ve výši 52 mld. Kč, což představuje více jak dvě třetiny tržeb celého odvětví 36, a nárůst tržeb od roku 2000 do roku 2004 činil ve stálých cenách cca 28% (v běžných cenách 26%).

Vývoj přidané hodnoty
Stejně potěšitelně, jako vývoj tržeb, je možno hodnotit i vývoj v ukazateli účetní přidaná hodnota. Celkově za odvětví 36 vzrostla přidaná hodnota z výkonů ve stálých cenách za období 2000 až 2004 o cca 38 %. V porovnání s růstem přidané hodnoty z výkonů celého zpracovatelského průmyslu jde o velmi příznivý vývoj. Zpracovatelský průmysl celkem totiž za toto období zvýšil růst u tohoto ukazatele jen o 25 % ve stálých cenách. Samotná výroba nábytku za toto období dokázala zvýšit růst přidané hodnoty z výkonů o cca 49 %, což potvrzuje její silnou pozici vzhledem k celému odvětví 36.

Vývoj zaměstnanosti
Počet zaměstnaných osob se v roce 2004 proti roku 2003 snížil, pokračovala tak sestupná tendence zahájená rokem 2002. V absolutním množství se jedná o pokles pracovníků ve výši zhruba 2000 osob (2004 versus 2003) za celé odvětví 36. Snížený počet zaměstnanců se příznivě projevuje v ukazatelích, měřených k počtu zaměstnanců, jimiž jsou efektivnost a produktivita. Přesto však snižování počtu zaměstnaných osob není možno brát z celospolečenského pohledu, kdy se velmi pečlivě sleduje vývoj zaměstnanosti v naší zemi, za pozitivní trend. Měli bychom dosáhnout lepších ekonomických ukazatelů i při rostoucím počtu zaměstnanců produktivnější a kvalitnější výrobou a uplatňováním inovací. Největší úbytky pracovníků byly v oborech výroba nábytku, výroba sportovních potřeb a ostatní zpracovatelský průmysl, všude kolem 700 osob.

Vývoj nákladů
Celkové náklady v běžných cenách odvětví 36 se zvýšily od roku 2000 až do roku 2004 jen o 17 %. Vývoj ukazatele nákladů nebyl v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 příznivý. Index 107,1 (2004/ 2003) to potvrzuje. Celkové náklady v hlavním oboru, tj. v nábytkářské výrobě, se téměř o 3 mld. Kč zvýšily. V porovnání s růstem výnosů, konkrétně s růstem tržeb nábytkářské výroby (okolo 26 % v běžných cenách), je předstih tržeb před celkovými náklady pozitivní.

Vývoj produktivity práce a osobních nákladů
Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve stálých cenách se od roku 2000 do roku 2004 v odvětví 36 zvýšila o cca 48%. Od roku 2002 setrvává trvale nad zpracovatelským průmyslem, a tyto „nůžky“ se po sblížení v roce 2003 v roce 2004 opět více rozevřely. Při porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu je odvětví 36 na úrovni textilního průmyslu. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě je v odvětví 36 od roku 2002 trvale výrazně nižší než ve zpracovatelském průmyslu.

Vývoj tuzemského a zahraničního trhu v letech
Tuzemská spotřeba výrobků odvětví 36 se začala poměrně rychle zvyšovat následně po privatizaci, kdy do značné míry byla akcelerována přizpůsobivostí malých a středních podniků a celkově dobře nastartovaným rozvojem všech oborů tohoto odvětví. Po privatizaci podniky rychle změnily design dosavadní produkce, zaměřily se na žádané typy a vysoce zvýšily kvalitu svých výrobků. Plně se vyrovnaly s nároky na ekologickou a zdravotní nezávadnost svých výrobků, tak aby plně odpovídaly požadavkům zahraničních podílníků i kupujících.

Statistické údaje o zahraničním obchodu s výrobky odvětví 36 prokazují, že po dokončení privatizace, zejména pak od let 1993 – 1994, byl silně zvýšen vývoz výrobků. Rozhodující úlohu v tom sehrál nábytkářský průmysl, který směroval exporty produkce hlavně do států EU. I v současné době má zahraniční obchod v odvětví OKEČ 36 značný rozsah a význam, což platí hlavně o oboru nábytek. Podíl ročního vývozu nábytku na jeho celkových tržbách dosahuje cca 70 %. Asi z 90 % směřuje vývoz nábytku do průmyslové vyspělých zemí, a z toho více než z 80 % do zemí EU. Nábytkářský průmysl zajišťuje vysokou hodnotu kladného salda pro naši ekonomiku, je v tomto ukazateli na čtvrtém místě mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. V zahraničním obchodě s nábytkem je obrovská evropská a světová konkurence. Především ta udržuje cenový vývoj jako rovnoměrný, bez „skokových“ změn. Cenové nárůsty zohledňují především inflační vývoj v ekonomice. Pokud se jedná o výrobkovou strukturu, tvoří v našem exportu významný podíl tzv. ohýbaný nábytek, kde se podařilo obnovit dodávky do USA. Z jednotlivých oborů se podařilo výrazně zvýšit vývoz v hlavním oboru odvětví – nábytku, o 4,5 mld. Kč. Je to významné zvýšení, protože v letech 2001-2003 se export udržoval na přibližně stejné úrovni. Rozhodně pozitivně se na tomto vývoji podílela i zlepšená hospodářská situace v západních zemích, hlavně v SRN a Rakousku v posledních dvou letech. Shrnutí a perspektivy pro odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl. Nábytkářský průmysl i ostatní obory, které náležejí do OKEČ 36, mají do příštích let příznivé vyhlídky nejen na udržení dosavadních pozic, ale i na jejich upevnění a rozšíření. Rozhodne o tom do značné míry i další očekávaný vzestup české ekonomiky, kterému by měl v příslušném rozsahu sekundovat i růst životní úrovně. Ten by se měl projevit i v tom, že lidé v ČR budou dříve vyřazovat starší „opotřebované“ výrobky. V mezinárodních možnostech budou mít jednotlivé obory odvětví 36 také příznivé předpoklady. Kvalita našeho nábytku je na dobré, někde až na velmi dobré úrovni (např. ohýbaný nábytek). Stav legislativy v ČR je plně v souladu s právem ES. Požadovaným způsobem máme ošetřenou i legislativu ve vztahu k ochraně životního prostředí. K produkci oborů OKEČ 36 je třeba nepodstatné množství nebezpečných látek a materiálů v druhu i v množství, které by mohly životní prostředí ohrožovat. Výroba v ČR splňuje adekvátní zákony a směrnice ES, což se týká i problematiky odpadů, jejich ukládání a zpracování (recyklace). Pro zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských producentů ve srovnání se zahraničními partnery by se měli naši výrobci v odvětví 36 zaměřit především na zavádění a uplatňování inovací, potřebných strukturálních změn, moderních technologií, jakož i řídící a informativní stránky výrobního procesu. Je zřejmé, že to bude spojeno s nemalými finančními náklady, a proto bude nutné dosahovat úspěšných výrobních a obchodních výsledků, aby se mohly jmenované povinnosti a záměry realizovat. Odvětví 36 by rovněž potřebovalo mnohem aktivnější zapojení zahraničního kapitálu, protože v posledních letech nebyla v ČR realizována žádná akce na výstavbu např. velké moderní nábytkárny pod zahraničním vedením, jak je tomu v pilařském průmyslu. Budoucí situace si zřejmě vyžádá i nutnost koncentrovat výrobu do větších celků. Jednou z možností je i zakládání a využívání tzv. „klastrů“, které mají plnou podporu ministerstva průmyslu a obchodu. Problémy spojené s globalizací světového obchodu by neměly vytvořit našim výrobcům a distributorům takové překážky, které by jim bránily se měřit s evropskou i světovou špičkou. Uplynulý rok našeho členství v EU ukázal, že se můžeme měřit se západními producenty, džet s nimi krok a máme i předpoklady je v mnohém předčit.

Cíl práce a metodikaZaměření studia

Na základě samostudia a zpracování literární rešerše, uvedené v kapitole 3, zvolila autorka ve vazbě na téma diplomové práce komplexní analýzu bonity výrobního podniku C.I.E.B. Kahovec. Analýza byla provedena pomocí aplikace bonitního modelu, jehož autorem je Rolf Grünwald (Analýza finanční důvěryhodnosti podniku, EKOPRESS, 2001). 2.2 Průběh shromažďování podkladů. Základním informačním zdrojem této části diplomové práce jsou formalizované účetní výkazy: rozvaha a výkaz zisků a ztrát společnosti C.I.E.B. Kahovec za roky 2000 až 2004. Dále autorka využívala odborných konzultací s vedoucím závodu K-BASS. Shromažďování dat se uskutečnilo v průběhu šesti měsíců, během nichž se autorka osobně setkala s majitelem společnosti i vedoucím závodu K-BASS. Následná komunikace probíhala na návrh konzultanta (z důvodu pracovní vytíženosti) převážně elektronickou cestou.

Závěr - Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Výše uvedená diplomová práce s názvem komplexní analýza bonity výrobního podniku zpracovává téma bonity společnosti C.I.E.B. Kahovec. Bonita podniku, kterou se autorka práce zabývá, odráží nejen dobrou obchodní pověst a finanční situaci, ale i technickou a technologickou úroveň podniku, obchodních kontaktů, úroveň managementu, marketingu a důchodové situace firmy. Společnost C.I.E.B Kahovec vlastní odštěpný závod K-BASS Brandýs nad Orlicí. Hlavní činností tohoto závodu je výroba sedadel pro řidiče a cestujících dopravních a stavebních prostředků. Vzhledem k nasycenosti trhu se sedadly pro řidiče a sedadly pro cestující se společnost C.I.E.B. Kahovec v roce 2000 rozhodla pro rozšiřující investici, týkající se výroby kovových koster pro hlavové opěrky, kterou uskutečnila v roce 2001. Autorka diplomové práce se zaměřila na hodnocení vlivu této investiční aktivity na komplexní bonitu výše zmíněného podniku pomocí bonitního modelu R. Grünwalda. Index Bonity, který je výsledkem aplikace Grünwaldova bonitního modelu, posuzuje 6 vybraných ukazatelů: rentabilitu celkového kapitálu, rentabilitu vlastního kapitálu, provozní pohotovou likviditu, krytí zásob pracovním kapitálem, krytí dluhů peněžními toky a úrokové krytí.

Na základě hodnot jednotlivých ukazatelů společnosti a příslušných krajních přijatelných hodnot byl vypočten Index Bonity podniku. Společnost C.I.E.B. Kahovec vykazuje téměř ve všech sledovaných letech pevné finanční zdraví, nachází se tedy v pásmu A a Index Bonity přesahuje hranici 2 bodů. Výjimkou je rok 2002, kdy Index Bonity činil 1,839 bodů a sledovaná společnost se nacházela v pásmu B – dobré finanční zdraví. V prvních třech letech (2000-2002) Index Bonity klesá z důvodu realizace nevhodné investiční aktivity - zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky Míra finančního zdraví podniku vyjadřuje, jak velkým rizikům z provozní činnosti pravděpodobně finance podniku odolají. Bonita sledovaného podniku tedy v prvních třech sledovaných letech klesla, Index Bonity však i v roce 2002 ležel blízko úrovně pevného zdraví. Podnikatelský investiční projekt měl na finanční zdraví podniku negativní vliv. To bylo způsobeno vyššími provozními náklady po realizaci investice, které již od zahájení projektu převyšovaly příslušné výnosy. Pozitivní vývoj Indexu Bonity od roku 2002 spatřuje autorka diplomové práce ve zvýšení tržeb za ostatní výrobky, tj. sedadla řidiče a za kostry a rámy pro sedadla cestujících.

Příčiny neúspěchu projektu ve fázi realizace produkce hlavových opěrek spatřuje autorka práce v nedostatečné pozornosti věnované předinvestiční fázi projektu, a to především při vypracování technicko – ekonomické studie, neboť úspěch či neúspěch daného projektu zpravidla závisí právě na informacích a poznatcích získaných v rámci této studie projektu, a na kompetentní interpretaci výše zmíněných informací a poznatků, což by v případě zkoumaného podnikatelského záměru přineslo možnost eliminovat rizika (resp. preventivně rozpracovat řešení rizikových faktorů) investičního projektu. S přihlédnutím k tomu byla v diplomové práci vypracována podrobná technicko –ekonomická studie pro zmíněný investiční projekt. Ze zpracované technicko-ekonomické studie vyplynulo, že pokud by byla v roce 2000 provedena podrobná kalkulace nákladů, nebylo by možné produkci realizovat za tehdy přijatou prodejní cenu 18,82 Kč. Z propočtu celkových výrobních nákladů vyplynulo, že cena, za kterou může firma prodávat kovové kostry pro hlavové opěrky typu Tanex, se pohybuje cca od 27 Kč za kus a typu Philippine cca od 23 Kč za kus. Při autorkou zvolené realizační ceně u typu Tanex 30 Kč za kus a u typu Philipine 25 Kč za kus, by společnost C.I.E.B. Kahovec získala za 15 let nominální částku 33 308 000 Kč. Čistá současná hodnota kapitálu investovaného v rámci projektu by činila 16 602 533 Kč. Z hlediska cash flow by se stal projekt výnosným až po 5ti letech a to při celkovém počtu vyrobených 3 800 000 ks kovových koster pro hlavové opěrky, což by firmu v prvních čtyřech letech značně finančně zatížilo. I doba úhrady i

Klíčová slova - Komplexní analýza bonity výrobního podniku

Podnik; ekonomická výkonnost; finanční zdraví; rentabilita; likvidita; finanční stabilita, bonita; Index Bonity; podnikatelský záměr; investiční projekt; předinvestiční, investiční, provozní fáze projektu; magický trojúhelník; statické metody hodnocení projektu; dynamické metody hodnocení; čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento

Obsah

1 Úvod
2 Cíl práce a metodika
2.1 Zaměření studia
2.2 Průběh shromažďování podkladů
2.3 Postup a metody zpracování analytické části
2.3.1 Struktura zdrojů společnosti C.I.E.B. Kahovec
2.3.2 Grünwaldův bonitní model, analýza bonity podniku
2.3.3. Investiční projekt
2.4 Formulace cíle práce
3 Literární rešerše
3.1 Vymezení základních pojmů
3.2 Výkonnost podniku
3.3 Klasická finanční analýza versus moderní koncepce finančních analýz
3.4 Grünwaldův bonitní model
3.4.1 Obecné vymezení pojmů
3.4.2 Konstrukce a vyhodnocení bonitního modelu
3.5 Podnikatelský investiční projekt
3.5.1 Zpracování investičních projektů
3.5.2 Tvorba podnikatelského záměru a podnikatelského projektu
3.5.3 Principy hodnocení výnosnosti investovaného kapitálu
4 Charakteristika vybraného podniku a jeho podnikatelského prostředí
4.1 Organizační a řídící struktura společnosti
4.1.1 Orgány společnosti
4.1.2 Horizontální struktura
4.1.3 Vertikální struktura
4.1.4 Vnitřní stupně řízení a jejich vztahy
4.2 Výrobní zdroje společnosti
4.2.1 Dispozitivní faktory
4.2.2 Elementární faktory
4.2.3 Struktura majetku a kapitálové krytí
4.3 Odběratelsko - dodavatelské vztahy
4.4 Konkurenční prostředí
5 Rozborová část práce: analýza jednotlivých složek bonity podniku
5.1 Bonitní model společnosti C.I.E.B. Kahovec
5.1.1 Bonitní model
5.2 Analýza investičního projektu pro zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky
5.3 Shrnutí poznatků z rozborové části diplomové práce
6 Shrnutí poznatků z provedené analýzy; rozpracování návrhu řešení zlepšení ekonomické situace sledovaného podniku
6.1 Shrnutí poznatků z provedené analýzy
6.1.2 Navrhované řešení
6.2 Vypracování investičního projektu pro zavedení výroby kovových koster pro hlavové opěrky
6.2.1 Příprava podnikatelského projektu
6.2.2 Finanční analýza podnikatelského záměru
7 Závěr
8 Seznam literatury
9 Přílohy