Stres a jeho zvládání

Základní informace - Stres a jeho zvládání

Název práce: Stres a jeho zvládání

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 26 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Stres a jeho zvládání

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 130 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0417 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Stres a jeho zvládání

„Slovo stres je anglosaského původu. Původně se používalo pro vyjádření fyzického úsilí, námahy. Přibližně ho vystihují výrazy: „jsem napjatý“ a „jsem přetažený“. Stres je způsob reakce lidského těla na každou změnu a život je sled nepřetržitých změn. Stres je dokonce užitečný – umožňuje přežití při neustálé změně podmínek kolem nás.

Stres má dvojí význam. Slovo stres používáme obyčejně jak pro agresi (zima), tak pro reakci na ni (chvění). Tímto slovem obvykle označujeme nepříjemné události. Ve skutečnosti se týká i těch příjemných. Stav zamilovanosti je kupříkladu enormní citová zátěž, ale mohli bychom to nazývat stresem pozitivním, šťastným. Naopak některý stres je záporný (tzv. distres), a pokud se ocitneme v bezvýchodné situaci, vyúsťuje ve sklíčenost.

Stres je všudypřítomný. Především žijeme v době ustavičných změn, které si vyžadují větší přizpůsobivost měnícím se podmínkám než dříve. Televize, metro, auta či telefon způsobily převrat v historii lidstva a doprovázejí nás pouze několik desetiletí. To je jeden z důvodů, proč moderní doba snižuje naši odolnost vůči stresu. Chemicky konzervovaná strava, požívání povzbuzujících prostředků a rozličných drog, absence fyzické aktivity a nerespektování biologických rytmů způsobuje, že jsme schopni čím dál tím méně zvládat stresové situace. Může se jednat pouze o hluk projíždějícího auta. Nárůst zdrojů stresu a minimální odolnost proti němu vytváří tedy uzavřený kruh, který vysvětluje jeho všudypřítomnost.

Stres se týká všech dimenzí člověka. Existuje stres fyziologický, který způsobuje hluk, nedostatek kyslíku, cukr v krvi, podráždění nervového systému chemickými látkami (alkaloidy – nikotin, thein, kofein…) nebo anormální molekuly přijímané v upravené stravě. Existuje stres psychický, jako je emocionální vzrušení či výhra v loterii. A je zde i stres duchovní, který se projevuje duševní úzkostí. Stres se týká jak těla, tak i psychiky i duše. Naše zdraví je třeba obnovit na všech třech úrovních. Je bláhové si myslet, že všechno spravíme pouze pomocí správné výživy nebo pouze pomocí sportu či pozitivním myšlením.“ (B. Comby, Stres pod kontrolou, 1997, s. 21-23).

„Stresem se tedy vyjadřuje stav člověka (organismu) vystaveného nepříznivým vlivům prostředí. Stres může být vyvolán různými vlivy, okolnostmi, podmínkami, faktory, z nichž některé mají negativní vliv na všechny lidi, jiné působí jen na určité osoby a na druhé ne. Různí lidé reagují na tentýž podnět vyvolávající stres odlišně. Někteří se dostávají do stresu snadno a rychle, vždy a všude, jiné jsou odolnější. Tentýž člověk se může do stresu dostat při působení jednoho stresoru, ale zůstat stresem téměř neovlivněn při působení jiného, ale u druhého člověka tomu může být naopak. Tentýž stresor může na danou osobu působit s různou intenzitou podle toho, kdy a za jaké celkové situace se objeví.

Existují zdravotní potíže, které se týkají jen poměrně malého počtu lidí. Tématika stresu se však dotýká téměř každého lidského jedince, a proto si zasluhuje naší zvýšenou pozornost. Výmluvná je také skutečnost, že stres se podílí na naprosté většině smrtelných onemocnění tří čtvrtin obyvatelstva.

Přítomnost stresu v životě každého člověka je neoddiskutovatelná a bohužel také zničující. Stres blokuje vstřebávání potravy, cirkulaci energie, vyčerpává náš nervový systém, snižuje schopnost komunikace, je příčinou vzrůstu různých psychosomatických onemocnění. Celkově podrývá naše zdraví a brání lidskému štěstí.

Domnívám se, že stresu je třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť jeho redukce či eliminace je naprosto nezbytnou součástí spokojeného života každého lidského jedince. Z tohoto důvodu jsem si také stres vybrala jako předmět zkoumání své bakalářské práce; v té se hodlám zaměřit na samotnou podstatu a charakteristiku stresu, vymezení jednotlivých stresorů, poukázat na velmi zajímavé okolnosti proměn stresu v závislosti na věku člověka a v neposlední řadě pak hodlám analyzovat jednotlivé prostředky boje se stresem, charakterizovat význam tzv. psychohygieny a v neposlední řadě i shrnout své poznatky do celistvého závěru.

„Pojem psychohygiena (také „duševní hygiena“) zkoumá interakci osobnosti a prostředí a vliv tohoto vztahu na duševní zdraví člověka. Zjednodušeně řečeno je to péče o duševní zdraví. V zásadě se jedná o soubor preventivních zásad, jejichž dodržování pomáhá udržovat duševní a tělesné zdraví člověka. Součástí duševní hygieny by měl být trvalý aktivní přístup k sobě samému i prostředí, s cílem dosáhnout dobré pracovní výkonnosti, fungujících sociálních vztahů a subjektivní spokojenosti. Pokud je péče o duši zanedbávána, objevuje se celá řada nežádoucích příznaků. Zatímco odpočinek po fyzické námaze považujeme za samozřejmý, pozornost psychickému zdraví věnujeme málo. Mozek také potřebuje údržbu, i když se zrovna aktuálně necítíme unavení, přetížení či vyčerpaní. Duševní hygiena má zásadní význam pro zdravý a plnohodnotný život každého z nás.

Emoce a práce jsou navzájem úzce spojeny. Práce se promítá do našeho duševního stavu a psychický stav se zase odráží v pracovním výkonu. V případě úspěšné práce prožíváme radost a uspokojení. Vyrovnaný člověk je fyzicky i psychicky výkonný,má kladný postoj k sobě i okolí, vnitřní pocit jistoty a je schopen empatie. Negativní emoční ladění brání podání kvalitního výkonu a ovlivňuje proces učení. Napětí bez uvolnění vede ke změnám, které ovlivňuje naše chování, jednání, reakce, ale i postoje a nonverbální projevy. Stav duševní nerovnováhy má za následek zlost, vztek, podrážděnost, násilí či agresivitu – se zřejmým následkem v naší práci. Dlouhodobé napětí vede ke stresu a dříve nebo později se projeví v psychosomatických obtížích. Emoce výkon tedy podporují i tlumí. Tzv. stenické emoce podněcují, posilují, dodávají chuť a energii do práce, posilují sebevědomí a radost ze života. Naopak astenické emoce aktivitu snižují, vedou k utlumení, k neschopnosti jednat, zvyšují nesamostatnost, závislost či neprůbojnost.

Péče o duševní zdraví se skládá ze dvou částí – jedna se týká zlepšení pracovních podmínek a druhá odpočinku po skončení pracovní doby. Hospodaření s časem a organizace práce se týká jak fyzikálních podmínek (hluk, osvětlení, teplota, vlhkost apod.). Měli bychom se snažit o vytvoření dostatku pracovního prostoru a také o úpravu pracovního prostředí, aby na nás působilo co nejpříjemněji a co nejméně rušivě. Mezi odchodem z práce a příchodem domů by mělo proběhnout alespoň 20 – 30 minut. Klíčový význam má především to, jak je tato doba využita.

Klíčová slova - Stres a jeho zvládání

Stres, Fáze stresu, Stresory, Proměny stresu s věkem, Metody zvládání stresu, Vitalizující metody, Relaxace a biologické rytmy, Odpočinek, Psychohygiena

Obsah - Stres a jeho zvládání

1. Úvod
2. Charakteristika stresu
2.1. Fáze stresu
2.2. Stres na pracovišti
3. Stresory
4. Proměny stresu s věkem
4.1. Rané dětství
4.2. Předškolní věk
4.3. Mladší školní věk
4.4. Puberta a dospívání
4.5. Dospělý věk
4.6. Střední věk
4.7. Stáří
5. Metody zvládání stresu
5.1. Stravování
5.2. Vitalizující metody
5.2.1. Vodoléčba
5.2.2. Tai chi a tanec
5.2.3. Masáž
5.2.4. Zpěv a hudba
5.2.5. Smích
5.3. Relaxace a biologické rytmy
5.3.1. Odpočinek
5.3.2. Hluboké dýchání
5.3.3. Meditace
5.3.4. Umění
5.4. Léky
6. Psychohygiena
7. Použitá literatura