Domácí násilí – státní postoj na Písecku

Základní informace - Domácí násilí – státní postoj na Písecku

Název práce: Domácí násilí – státní postoj na Písecku

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 51 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Domácí násilí – státní postoj na Písecku

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0368 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Domácí násilí – státní postoj na Písecku

V této práci je analyzována sociálně-patologická problematika domácího násilí. Tento fenomén byl obsažen v lidské společnosti odedávna, nicméně jeho problematika je natolik specifická, že se ho orgánům veřejné správy dlouhodobě nedařilo (a v jistém ohledu stále nedaří) efektivně eliminovat.

Obsah širokého pojmu domácího násilí lze asi nejvýstižněji přirovnat k dobře známé šikaně. Šikanování (zde ve vztahu dvou blízkých lidí) zahrnuje širokou škálu útoků proti důstojnosti a zdraví člověka - od zprvu nenápadného omezování osobní svobody, dále verbálních útoků, urážek, zesměšňování, ponižování, vyhrožování různými újmami nebo násilím, přes ničení věcí, odebírání finančních prostředků, omezování pohybu, odepírání potravy nebo spánku, všudypřítomnou kontrolu (osobní, telefonickou), omezování kontaktů s rodinou a přáteli, až po fyzické napadání ve formě facek, úderů pěstí, tahání za vlasy, škrcení, kopání, bití různými předměty, topení ve vaně či umyvadle, vyhrožování nebo ohrožování zbraní, příp. až po použití zbraně.

Představíme-li si pod obecným pojmem domácího násilí více známý problém šikany, dokážeme si lépe představit jak pachatele, tak i oběť, kdy chování a situaci oběti můžeme lépe porozumět. V každém případě jde o jednání volní a úmyslné, resp. svévolné. Pachatel má možnost ovlivnit své jednání, resp. rozhoduje se, zda se násilně (resp. šikanózně) chovat bude či nikoliv. V zaměstnání nebo v kontaktu s přáteli se násilně nechová, a to i když je rozčilen, frustrován, ponížen, i když se kolega v práci chová „nemožně“, „hystericky“, „neplní své povinnosti“ atd. Pokud by pachatel násilí reagoval agresivně (navíc k nepodřízené či nadřízené osobě), následovala by ihned sankce (společenská, pracovněprávní, trestní). V soukromí, vůči blízké či závislé osobě, resp. vůči osobě, od níž sankce nehrozí, si však pachatel agresivní chování dovolí, eventuálně se dokonce domnívá, že na ně má právo. Teprve v několika posledních letech se podařilo celý problém legislativně podchytit a byl nastaven systém, v jehož rámci s tímto jevem bojují státní orgány ve vzájemné spolupráci. Domácí násilí si zasluhuje specifický přístup právě proto, že probíhá za „zavřenými dveřmi“, v intimním prostředí domova a jeho oběti se proto často zdráhají na partnera-tyrana povolat představitele veřejné moci.

Cílem této práce bude rozbor problematiky domácího násilí jako společenského jevu a vedle toho i podchycení legislativní geneze řešení (a tedy i politiky potírání) domácího násilí. V praktické části budeme (vedle zmíněné analýzy vývoje legislativy) zkoumat postoj státních orgánů na Písecku, přičemž bude třeba přistoupit k metodám komparace a analýzy statistických dat. Jelikož bylo domácí násilí právními předpisy regulováno teprve v roce 2006 (s účinností od 1. ledna roku 2007), byly státními orgány i intervenčními centry shromažďována data za roky 2007, 2008 a 2009. Výstupy z těchto let budou také předmětem výše uvedené komparace. Jako prameny pro zpracovávání této bakalářské práce poslouží odborná literatura, metodické příručky, právní předpisy, prováděcí předpisy v neposlední řadě i statistická data shromážděná orgány Policie České republiky a intervenčními centry.

V této bakalářské práci bylo pojednáno o společensko-patologickém jevu domácího násilí. Je zcela beze sporu, že toto téma, přetrvávající v lidské společnosti od pradávna, je třeba konstruktivně uchopit a řešit. Skutečnost, že orgány veřejné správy konečně přijaly opatření, za jejichž pomoci lze případy domácího násilí efektivně eliminovat, je důkazem moderní bezpečností politiky v České republice a v Evropské unii vůbec.

Tato práce je rozdělena do tří velkých částí. První část je ryze teoretická; bylo potřeba shromáždit odbornou literaturu a tyto data pak utřídit tak, aby mohla sloužit jako teoretické uvedení další práce. Na našem knižním trhu je takovéto odborné literatury celkem uspokojivé množství, přičemž velice plodné je v tomto směru nakladatelství Grada Publishing.

Druhá část práce je analyticko-praktická, byla v ní prozkoumána minulá i stávající právní úprava regulující problematiku domácího násilí. Tento úkol byl velice obtížný, neboť se ukázalo, že domácí násilí je téma, kterým se zabývá celá řada právních předpisů a navíc ty klíčové z nich prodělaly za krátkou dobu své existence velice dynamický vývoj.

Podstatou právní regulace, jak jsme si ukázali, je konstituování možnosti zásahu státu do vztahu osob, mezi nimiž dochází k domácímu násilí, a to takovým způsobem, že se násilná osoba vykáže na přiměřenou dobu z obydlí, které sdílí s ohroženou osobou. Této se bez ohledu na její vlastní vůli poskytne časový prostor, během něhož má možnost bez psychického či jiného nátlaku násilné osoby pochopit situaci, v níž se nachází, a uspořádat si své vlastní záležitosti za využití dalších, zejména občanskoprávních nástrojů. To vše probíhá v součinnosti se zákonem nově ustanovenými intervenčními centry, která představují specializovaná pracoviště poskytující ohroženým osobám základní pomoc v oblasti sociálně právní, psychologické a organizační. Vykázání je pak opatření podpůrné povahy, jelikož se užije jen tehdy, nelze-li zajištění náležité ochrany a bezpečnosti ohrožené osoby dosáhnout jinak.

Třetí a poslední část práce je komparativně-praktická a zabývá se zjišťováním dat ohledně domácího násilí v píseckém okrese. V této fázi práce jsme vstoupili do doposud neprozkoumané oblasti, neboť doposud nebyla očividně zpracována a publikována. Zásadním zjištěním nám bylo, že případů domácího násilí v Jihočeském kraji je pomálu a až na výjimky jsou tyto případy meziročně zaznamenávány v kontinuálním množství. Toto téma by bylo jistě vhodné rozšířit i na jiné kraje a provést tak celorepublikovou komparaci, přičemž by bylo eventuelně možné zkoumat a vyhodnocovat i ostatní související informace (například věk násilníků a obětí, délku jejich soužití, přítomnost dětí v domácnosti apod.).

Klíčová slova - Domácí násilí – státní postoj na Písecku

Domácí násilí, Oběť domácího násilí, Pachatel domácího násilí, Děti v rodině s domácím násilím, Specifika domácího násilí, Zákon č. 140/1961 Sb., Zákon č. 40/2009 Sb., Zákon na ochranu před domácím násilím, Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, Zákon o dobrovolnické službě, Zákon o sociálních službách, Zákon o Policii České republiky, Domácí násilí na Písecku

Obsah - Domácí násilí – státní postoj na Písecku

1. Úvod
2. Problematika domácího násilí
2.1. Pojem a změny v přístupu k domácímu násilí
2.2. Omyly v přístupu k domácímu násilí
2.3. Oběť domácího násilí
2.4. Pachatel domácího násilí
2.5. Děti v rodině s domácím násilím
2.6. Specifika domácího násilí - shrnutí
3. Právní regulace domácího násilí
3.1. Trestněprávní předpisy
3.1.1. Zákon č. 140/1961 Sb.
3.1.2. Zákon č. 40/2009 Sb.
3.2. Zákon na ochranu před domácím násilím – geneze
3.3. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
3.4. Zákon o dobrovolnické službě
3.5. Zákon o sociálních službách
3.6. Zákon o Policii České republiky
4. Domácí násilí na Písecku
4.1. Rok 2007
4.1.1. Přehled v rámci kraje
4.1.2. Písecko
4.2. Rok 2008
4.2.1. Přehled v rámci kraje
4.2.2. Písecko
4.3. Rok 2009
4.3.1. Přehled v rámci kraje
4.3.2. Písecko
4.4. Vyhodnocení
4.4.1. Jižní Čechy
4.4.2. Písecko
5. Závěr
Použité prameny