Náhled - Trh práce v ČR a dopady vstupu ČR do EU

Náhled diplomové práce - Trh práce v ČR a dopady vstupu ČR do EU


3 Nezaměstnanost


Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat, nemohou najít práci.

Nezaměstnanost vzniká pokud pracující chtějí pracovat, ale nemají odpovídající zaměstnání. Za nezaměstnaného je považován člověk, který splňuje tyto následující tři kriteria:

• hledá aktivně práci ( registrace na úřadu práce, pomocí inzerce, navštěvuje podniky, kde shání zaměstnaní)
• je schopný pracovat
• V současné době je bez zaměstnání a aktivně si ho hledá

Všichni ostatní jsou považováni za zaměstnané nebo za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

1) Zaměstnaní – jsou lidé, kteří pracují. K této skupině patří také lidé, kteří mají práci, ale v současné době nepracují, mají dovolenou nebo jsou nemocní.

2) Nezaměstnaní - lidé, kteří nepracují, ale aktivně si hledají práci a jsou zaregistrování na úřadě práce.

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

- důchodci
- ženy na mateřské dovolené
- ženy pečující v domácnosti o děti
- osoby v domácnosti
- studenti
- osoby dlouhodobě nebo trvale neschopné pracovat
- lidé, kteří práci nehledají

Nezaměstnanost je považována za přirozený jev tržního hospodářství. Samotná nezaměstnanost není tak závažný ekonomický ani sociální problém pokud se nevyskytuje v masovém měřítku.

Ve společnosti je nezaměstnanost je považována za negativní jev. Z hlediska sociálního lze s tím to názorem souhlasit, ale z ekonomického pohledu to není jednoznačné. Nezaměstnanost je projevem přizpůsobování ekonomiky novým podmínkám vzniklým na trhu. Souvisí se vznikem a zánikem podniků, s mobilitou pracovních míst, se schopností pracovníků se rekvalifikovat. Nezaměstnanost usnadňuje strukturální změny a odstraňuje strnulost mezd. Pokud ale nezaměstnanost překročí určitou hranici, je považována za negativní jev. Tato hranice se označuje jako přirozená míra nezaměstnanosti.

3.1 Přirozená míra nezaměstnanosti


Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Nevyskytují se tendence ke snižování nebo zvyšování inflace. Výše této míry je závislá na řadě specifických faktorů (vznik nových pracovních míst, mobilita pracovníků, možnost rekvalifikace). V posledních letech stoupá přirozená míra nezaměstnanosti. Příčinou je dobré sociální zabezpečení nezaměstnaných, kteří ne vždy přijmou nabízené místo, a strukturální nezaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti není neměnná, v různých státech a v různých letech se mění. Politika vlády může krátkodobě snížit skutečnou nezaměstnanost pod úroveň přirozené, ale tímto dojde ke zvýšení inflace. Z tohoto vyplývá, že stát by měl snižovat přirozenou míru nezaměstnanosti a ne se snažit snížit nezaměstnanost skutečnou. Mezi příčiny, které způsobují přirozenou míru nezaměstnanosti patří: snižování nedokonalostí na trhu práce, omezení zásahů státu nebo odborů, zlepšení informovanosti o nabídce a poptávce na trhu práce.
Nezaměstnanost, která je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti se označuje jako nezaměstnanost dobrovolná. Nezaměstnaní mají možnost uplatnit se na trhu práce, ale z různých důvodů nemají zájem o nabízená místa, kterých je dostatek. Opakem je nezaměstnanost nedobrovolná. V tomto případě je počet volných pracovních sil větší než počet volných pracovních míst, míra nezaměstnanosti je vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti.
Hlavním důvodem vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti je existence regulace mezd. Na trzích práce nedochází ihned k rovnováze, což způsobuje vznik přebytků a nedostatků na jednotlivých trzích práce. To znamená, že v krátkém období je na trhu nerovnováha. V dlouhém období ale mají mzdy snahu pohybovat se tak, aby vyrovnaly nabídku a poptávku. Volná pracovní místa mají tendenci přizpůsobovat se mzdám a tržním podmínkám. Doba mezi krátkým a dlouhým obdobím však může trvat i několik let a nezaměstnanost v tomto období bude vysoká.

 

3.2 Důsledky nezaměstnanosti

 

Pokud se v zemi vyskytuje vysoká nezaměstnanost, HDP je pod úrovní potencionálního HDP. To znamená, že v ekonomice dochází k plýtvání zdrojů, neboť ekonomika neprodukuje tolik, kolik je schopna. Další důsledky nezaměstnanosti se týkají sociální oblasti. Tyto důsledky se mohou u každého jedince projevovat jinak. Nedobrovolná nezaměstnanost představuje pro mnohé lidi veliké trauma. Především dlouhodobá nezaměstnanost vede k zhoršování psychického a fyzického zdraví. Nezaměstnanost má vliv na snížení životní úrovně a přináší značné finanční potíže pro nezaměstnaného a jeho rodinu. Může ovlivnit i partnerské vztahy a narušuje běžný denní režim, čas přestává být pro nezaměstnané důležitý, mohou se dostavit i pocity nepotřebnosti, neužitečnosti i neschopnosti, které mohou vést ke ztrátě sebedůvěry.

 

3.3 Výpočet nezaměstnanosti


Nezaměstnanost se měří pomocí ukazatelů speciálních a relativních. Mezi relativní ukazatele patří míra nezaměstnanosti, obecná míra nezaměstnanosti, specifické míry nezaměstnanosti (míra dlouhodobé nezaměstnanosti, míra nezaměstnaných dospělých, míra propuštěných z práce aj.). Mezi speciální ukazatele patří pracovní síla, celková pracovní síla, civilní pracovní síla a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Za nejvýznamnější ukazatel je v České republice považován ukazatel míry nezaměstnanosti, jehož vzorec je následující:

u =U / L *100 (%)

u - míra nezaměstnanosti
U - počet nezaměstnaných
L - celkový počet pracovních sil ~ Z+U (Z - zaměstnaní)

Tento ukazatel má nedostatky, které spočívají v tom, že nezohledňuje občany, kteří nepracují, aktivně hledají práci, ale nejsou evidováni na úřadu práce. Na základě sbližování legislativy, byl pozměněn výpočet míry nezaměstnanosti. Podle nové metodiky se nezapočítávají do míry nezaměstnanosti uchazeči, kteří mají objektivní překážku v práci.


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde