Náhled - Strukturální fondy EU na příkladu regionu Střední Moravy

Náhled diplomové práce - Strukturální fondy EU na příkladu regionu Střední Moravy

1 Regionální a strukturální politika EU


Jednou z nejvýznamnějších politik Evropské unie je tzv. regionální a strukturální politika (nazývaná též kohezní nebo politika hospodářské a sociální soudržnosti), jejíž účelem je na základě solidarity členských států vyrovnávat nerovnosti a přispívat k trvalému hospodářskému růstu, nebo-li zvýšení kvality života evropských obyvatel celé Unie. Regionální politika tedy prosazuje principy solidarity a soudržnosti ve formě odstraňování hospodářských a sociálních rozdílů nejen mezi členskými zeměmi, ale také regiony, kterých je v EU celkem 268. Zároveň se EU touto politikou snaží o zachování vlastní konkurenceschopnosti a o lepší reakci na měnící se světové prostředí a nové globální výzvy jako např. klimatické změny, energetická bezpečnost, migrace či vzestup nových ekonomik.
Regionální politika EU patří mezi komunitární neboli koordinované politiky. To znamená, že její těžiště a naplňování spočívá na členských státech, zatímco orgány Evropské unie dbají o její koordinaci a správné provádění. Cíle a priority regionální politiky EU se mění s vývojem Společenství a jsou definovány vždy nově na nadcházející programovací období. Podstatou cílů je, že vždy reagují a jsou zaměřeny na nejzávažnější problémy členských států a přistupujících zemí. Pomoc regionální politiky je zaměřena na regiony, které jsou hospodářsky slabé a zaostávají v ekonomických ukazatelích, na regiony se sociálními problémy a poškozeným životním prostředím.
Tato politika se legislativně opírá o článek 130A Jednotného evropského aktu: Společenství rozvíjí a uskutečňuje aktivity vedoucí k podpoře celkového harmonického vývoje a k posilování své hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství se zaměřuje zvláště na snižování nerovnoměrnosti mezi různými regiony a soustřeďuje se na zaostalé regiony, jimž se dostává nejmenší podpory.

1.1 Hlavní principy


Mezi základní principy regionální politiky patří:


  • Princip koncentrace – v zásadě se jedná o to, aby se prostředky dostaly ke skutečně potřebným regionům a projektům
  • Princip partnerství a komplementarity – na rozdělování peněz ze strukturálních fondů se podílí několik institucí, které musí vzájemně spolupracovat
  • Princip programování a koordinace – projekty musí odpovídat národním plánům a naplňovat cíle programových dokumentů, jde o vyhnutí se nekoncepčním projektům
  • Princip adicionality (doplňkovosti) – spolufinancování jednotlivých projektů zúčastněnými subjekty (příjemci pomoci), prostředky z EU mají pouze doplňkovou funkci
  • Princip monitorování a vyhodnocování – projekty (včetně jejich finančního plnění) musí být neustále pod dohledem, aby nedocházelo k plýtvání zdroji
  • Princip solidarity – bohatší členské státy přispívají chudším k rovnoměrnému rozvoji
  • Princip subsidiarity – jeden ze základních principů EU, přesouvání pravomocí na nižší úrovně rozhodování
  • Princip koordinace a harmonizace
  • Princip konvergence
  • Princip integrace, kompatibility a proporcionality


Při uskutečňování regionální politiky musí být všechny výše uvedené principy zohledněny a jejich dodržování je kontrolováno.

1.2 Legislativní rámec


Základním rámcem pro politiku HSS jsou ustanovení v primární legislativě ES/EU, a to konkrétně ve Smlouvě o EU a Smlouvě o založení ES. Jak je tedy zřejmé, tato politika se objevuje v rámci Unie již od zakládacích smluv. V případě Maastrichtské smlouvy jde o článek B (přečíslovaný ve Smlouvě o EU na článek 2), který definuje jako jeden z hlavních principů EU podporu vyváženého a trvale udržitelného hospodářského a sociálního pokroku, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti.
Co se týče tzv. Římských smluv, nejdůležitější obecné principy jsou stanoveny již v článcích 2 a 3, kde je přímo zmínka o posilování hospodářské a sociální soudržnosti (…konvergence hospodářské výkonnosti…hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy…). Regionální politiky se ale týká celá hlava XVII a především její články 158-162, kde se výslovně říká, že Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Články o regionální politice byly do zakládacích smluv včleněny výše zmíněným Jednotným evropským aktem (JEA) a jeho článkem 130a-e. Dále jsou zde uvedena poslání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Zmínky o politice hospodářské soudržnosti jsou však i v jiných článcích v rámci jiných politik nebo např. v článcích 146-148 ohledně Evropského sociálního fondu, v článcích 257-262 o Hospodářském a sociálním výboru, v článcích 263-265 o Výboru regionů a v článcích 266-267 o Evropské investiční bance apod.
Přestože legislativní kořeny strukturální politiky jsou zapuštěny v primárních pramenech práva EU, konkrétní podmínky a pravidla pro praktickou realizaci těchto politik jsou stanoveny v tzv. sekundárních právních předpisech Společenství. Právě normativní akty jsou stěžejní pro politiku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Nejčastější jsou Nařízení Rady (ES). Vzhledem k jejich počtu, se ale zde nebudu jednotlivými nařízeními zabývat. Za zmínku snad stojí pouze nejdůležitější Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, ve kterém jsou stanoveny hlavní principy politiky HSS včetně strukturálních fondů v aktuálním období 2007-2013.



Stažení absolventské práce

Další informace a stažení této práce zde

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde