Náhled - Optimalizace procesů pomocí metod Průmyslového inženýrství ve firmě Hanácké Železárny a Pérovny, a.s.

Náhled diplomové práce - Optimalizace procesů pomocí metod Průmyslového inženýrství ve firmě Hanácké Železárny a Pérovny, a.s.

1. Úvod

Stanovení cílů:

Hlavním cílem samotné optimalizace procesů ve firmě HŽaP, a.s. bylo získat prvního zákazníka z OEM na dodávku parabolických pružin – švédskou celosvětově známou firmu SCANIA, která vyrábí nákladní trucky. Následně po referencích od tohoto prvního zákazníka mělo dojít k dalším – IVECO, DAF, MAN. Počátky systematické práce na zavádění metod PI se datují do roku 2006, kdy začala naše firma „námluvy“ právě se švédskou automobilkou SCANIA. Ta podmiňovala zadání zakázek garancí kapacit našich výrobních zařízení pro dodávané objemy jejich požadovaných pružin. Byla provedena vstupní analýza našeho výrobního procesu. Tato analýza proběhla za účasti poradců pro zavádění metod PI jak z této firmy tak následně už i za účasti zástupců firmy CEPC se kterou jsme se pak rozhodli zahájit spolupráci při tomto zavádění. Při této analýze se zjistily velké rezervy na straně HŽaP, a.s. a tak byl nastartován projekt, který si kladl za úkol posunout výrobu na kapacitní strop a tím garantovat SCANII jí požadované výrobní kapacity pro jejich dodávky.

Za cíl mojí Master práce jsem si stanovil popsat jednotlivé metody průmyslového inženýrství, které se v HŽaP, a.s. začaly při této optimalizaci procesů zavádět ke zvýšení výrobního výkonu. Není to jen teoretické popsání těchto metod, ale i přímo popis jejich zavádění v konkrétní firmě. Dále jsem se snažil porovnat stavy před a po zavedení jednotlivých metod, sesumarizovat kam jsme se v tomto směru od začátku dostali, co se nám v této oblasti povedlo a kam bychom se ještě dále chtěli posunout.

Pokud chtějí být společnosti v dnešním nekompromisním konkurenčním trhu úspěšné, musí se snažit o neustálé zlepšování firemních procesů, a to ve všech podnikových oblastech. Podniky v průmyslové oblasti jsou logicky nejvíce závislé na konkrétní kombinaci dvou základních složek výrobního procesu ¬– lidech a strojích.

V oblasti samotné výroby zřejmě největšími problémy se kterými jsem se setkal, nejasná pravidla a neochota pracovníků nebo spíše jejich malá motivace k vyšší efektivitě, úspoře a využití jejich potenciálu. Pokud tito výrobní pracovníci nebudou mít dostatečnou motivaci k vyšším pracovním výkonům, tak je prostě nezvýší, i když je to v jejich silách.

Důležitými prvky v budoucnu budou velikosti transportních dávek, minimalizace čekacích dob, neustálý monitoring a analýzy úzkých míst a aktuálního stavu, včetně využití nejmodernějších informačních technologií, čárkových kódů a zvýšení pružnosti výroby. Jen neustálé zvyšování schopností a dovedností pracovníků a odstraňování plýtvání v rámci rozvoje moderních metod bude přispívat k vyšší výkonnosti a úspěchům společnosti.

„Veškerá naše činnost spočívá ve sledování časové osy od okamžiku zadání objednávky zákazníkem do přijetí hotovosti na základě této objednávky. Dobu mezi těmito okamžiky neustále zkracujeme odstraňováním ztrát, které nepřináší přidanou hodnotu.“
Taichci Ohno, Toyota, 1988

„Do jaké míry lidé uznávají takové základní principy, jako jsou poctivost, spravedlnost, soudnost, čest, upřímnost a důvěra a jsou schopni podle nich harmonicky žít, do té míry budou na cestě k přežití a stabilitě. Vzdálení se těmto principům znamená rozpad a destrukci.“
Steven Covey

2. Představení firmy Hanácké Železárny a pérovny, a. s.

2. 1 Historie

Kdy a kdo vyrobil první funkční pružinu se asi nikdy nedozvíme. Je však velmi pravděpodobné, že hlavní příčinou vzniku pružin bylo pohodlí člověka. Je docela možné, že pružiny vznikly v Čechách, neboť jak kdysi výtvarně vyjádřil pan František Ringo Čech, Staročeši neznali kolo a tak používali čtverce a v takovém případě byly pružiny opravdu nutností.

Historicky se používání per k odpružení rozvinulo v 17. a 18. století. Bylo to na kočárech a pružiny byly nejdříve tvaru „S“, později „C“, až se přešlo k eliptickým pružinám, což byly dvě „C“ spojené na koncích. Pružení bylo opravdu pohodlné a měkké, což bylo dáno úrovní dopravních prostředků a silnic, po kterých se jezdilo. Zřejmě si tehdejší konstruktéři ani neuvědomovali, že svoje pružiny prostě dimenzují na určitou, tehdy běžnou průměrnou amplitudu nerovnosti cest a velmi malou rychlost pohybu.

Dnes se zvyšují přepravní rychlosti a hmotnosti nákladu. Povrch vozovek se zlepšuje, výška nerovností se snižuje a klesá jejich četnost. Tím se mění požadavky na vlastnosti pružin. Nedílnou součástí soudobých podvozků se stávají tlumiče a stabilizátory. Vše je promyšlenější a dokonalejší. Cíl je však stále stejný, bezpečnost a pohodlí člověka i nákladu, delší životnost vozidel, silnic i kolejí.

Hanácké železárny a pérovny, a.s. vyvíjejí a vyrábějí šroubové, listové a parabolické pružiny, které nacházejí své zákazníky na pěti světových kontinentech.

Založení Hanáckých železáren a péroven, a.s. lze datovat k 1.10.1994. Společnost vznikla privatizací části státního podniku Železárny Prostějov. Historie podniku však sahá daleko před privatizaci. Začíná u zámečnické živnosti pana Viléma Doležala, zapsané v Rejstříku svobodných a řemeslných výrobků živností v roce 1900, pokračuje spojením s panem Václavem Těhníkem a rozšířením sortimentu vyráběných železářských výrobků. Zásluhou promyšlené orientace na základní výrobky pro zemědělství a stavebnictví se podnik úspěšně rozvíjel. V roce 1938 byl otevřen závod v Prostějově, v Dolní ulici číslo 100, který se stal základem Prostějovských železáren.

Válečnými událostmi podnik celkem neutrpěl a výroba mohla bez vážných překážek pokračovat ve svobodné republice. Počátkem roku 1948 byl již podnik plně konsolidován. Za tohoto stavu došlo k jeho znárodnění po únoru 1948. Znárodněný podnik firmy Doležal a Těhník v Prostějově mohl ve svém vývoji plně využít toho, že nový režim po únoru 1948 prosazoval ze strategických důvodů těžký průmysl, včetně železářské a strojírenské výroby. V roce 1951 byla zahájena v národním podniku Hanácké železárny Prostějov výstavba nové pérovny. Byla to stavba mimořádně velkého rozsahu, která přerostla rámec dosavadního podniku. V roce 1950 byla převzata do Prostějova výroba listových a evolutních pružin a po nich následovala v roce 1953 i výroba šroubových pružin. Do podniku byla postupně převedena výroba pružin z celé republiky.

Po období určité stagnace v letech sedmdesátých se Železárny Prostějov staly od druhé poloviny osmdesátých let monopolním výrobcem všech druhů pružin vyráběných za tepla. Privatizací zbytku s.p. Prostějov vznikla v roce 1994 společnost Hanácké železárny a pérovny, a.s. Předmětem činnosti byla výroba pružin. Sortiment listových pružin obsahoval výrobu vagonových pružin, pružin pro silniční vozidla, stabilizátorů, talířových a tvarových pružin včetně kultivátorů. Nosným programem výroby šroubových pružin byly pružiny pro osobní automobily. Majiteli akcií nově vzniklé společnosti byli restituenti a management. Nejvyšší podíl vlastnil Ing. Jiří Vybíral, který se stal postupným odkupováním podílů téměř stoprocentním majitelem. V dubnu 2008 prodala rodina Vybíralova po 42 letech působení Ing. Vybírala v Prostějovských železárnách akcie firmě Moravia STEEL, a. s. Třinec.

2.2 Vize společnosti

V popředí zájmů pracovníků akciové společnosti HŽaP je uspokojit zákazníka dodáním výrobku v potřebném množství, kvalitě a čase. Neodmyslitelnou součástí řízení firmy je péče o kvalitu výroby a zdokonalování systému řízení podle standardu nejvyspělejších firem. Hanácké železárny a pérovny, a.s. jsou moderní, efektivní a prosperující firma s vedoucím postavením ve výrobě šroubových pružin pro železniční a průmyslové aplikace v Evropě. V oblasti listových a parabolických pružin neustále posilují svou pozici mezi výrobci nákladních a užitkových automobilů.

Společnost Hanácké železárny a pérovny, a.s. dodává šroubové pružiny do většiny významných evropských zemí, ale také do Severní Ameriky a Asie. V oblasti šroubových pružin jsou to přední evropští výrobci nákladních automobilů. Při výrobě jsou používány moderní technologie jako je válcování za tepla, řezání materiálu plamenem apod.

V současné době společnost zaměstnává cca 270 zaměstnanců. Společnost každoročně investuje do vývoje a nových technologií 2 miliony eur.

Je tedy patrné, že HŽaP je a nadále bude zavedenou firmou ve výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou pro zákazníky. To ovšem nestačí. Výroba a obchodování je postaveno na lidech a na jejich vzájemných vztazích. Pokud má společnost uspět, potřebuje zručné a zkušené zaměstnance, kteří mají chuť neustále rozvíjet své dovednosti. Firma musí vystupovat jednotně a uvnitř se chovat jako jeden kompaktní tým, bez hierarchických rozdílů a bez bariér mezi zdánlivě oddělenými útvary. Aby v budoucnu byla společnost úspěšná, musí se pouštět do vod neprobádaných, musí hledat nová řešení v oblasti vývoje a výroby, která zvýší užitné vlastnosti jejich výrobků. Druhá cesta je snížení nákladů pro zákazníky, což zvýší jejich konkurenceschopnost. Nestačí být dobrým. Musíme být nejlepší.