Náhled - Komunikace firmy se zákazníkem a partnery

Náhled bakalářské práce - Komunikace firmy se zákazníkem a partnery

1 Teoretická část

1.1 Charakteristika marketingové komunikace

1.1.1 Komunikační proces

K zachycení a popsání procesu komunikace přispěly tzv. komunikační modely, které byly vytvořeny po 2. světové válce. V roce 1948 H. D. Lasswell popsal vlastní průběh komunikačního procesu pomocí tzv. Lasswellova komunikačního modelu, který je tvořen těmito pěti prvky: Kdo?, Co?, Jak?, Komu?, S jakým účelem?. Tento model komunikace byl v roce 1949 rozpracován Shannonem a Weaverem na tzv. úplný model komunikace.
Model procesu komunikace se opírá o těchto devět klíčových prvků: zdroj, zakódování, sdělení (zpráva), kanál (médium, nosič zprávy), dekódování, šum, příjemce, odpověď a zpětná vazba. Zdroj a příjemce sdělení patří k hlavním subjektům každého komunikačního procesu. Sdělení a média jsou nejdůležitějšími nástroji komunikace. Šum je rušení komunikačního procesu. Ovlivňuje průběh komunikačního procesu a vzniká jak na straně příjemce i odesílatele, tak i během přenosu. Příjemce sdělení může získat informace z různých zdrojů, jako například z reklamy o novém výrobku či službě, nebo z osobních zdrojů. „I když se v dnešní době nepochybuje o tom, jakou magickou moc reklama na ovlivňování, či přesvědčování zákazníků má a jsme každý den doslova bombardováni a zahlcováni reklamou nových a nových výrobků, tak se většinou ukazuje, že informace, které poskytují tzv. osobní zdroje (např. od jiného kupujícího, člena rodiny, či přátel) jsou považovány příjemci sdělení za mnohem důvěryhodnější a serióznější a mohou někdy i zásadně ovlivnit rozhodovací proces, či nákupní chování zákazníků.

“Nyní podrobně charakterizuji jednotlivé základní prvky komunikačního procesu. K lepšímu porozumění pomůže model komunikace znázorněný v obrázku 1.

Obrázek 1: Model procesu organizace

Zdrojem komunikace (tzv. komunikátorem) je jednotlivec či organizace sdělující nějakou zprávu příjemci. Jestliže je příjemci zdroj vnímán věrohodně a atraktivně, pak to jistě přispěje k vyšší účinnosti komunikace. Zakódování je proces převodu informací do symbolické formy (znaků), která je srozumitelná jak pro zdroj, tak pro příjemce sdělení. Čím bude forma a způsob přenosu srozumitelnější, tím bude komunikace jasnější. Konečnou podobu zprávy (sdělení) ovlivňují symboly používané k přenosu významu, ale i jiné faktory, jako znalosti a dovednosti zdroje či přesvědčení, hodnoty nebo přístupy vysílajícího. Tzv. model AIDA vychází z toho, že sdělení by mělo vzbudit pozornost (Attention), vyvolat zájem (Interest), probudit touhu (Desire) a dosáhnout akce (Action).
Média neboli komunikační kanály zajišťují přenos zprávy od odesílatele k příjemci a mohou být buď neosobní (rozhlas, televize), nebo mezilidská. Dekódování je proces, jehož prostřednictvím příjemce interpretuje symboly, které vyslal zdroj komunikačním kanálem. Vnímání není pouze obtiskování vnějšího světa v naší mysli, ale individuální proces výběru, uspořádání a interpretace vstupních informací k vytvoření smysluplného obrazu o okolním světě.
Šumy snižují účinnost komunikačního procesu a narušují ho. Vznikají na stranách obou partnerů komunikace, ale i vlivem chybného kódování během přenosu sdělení. Příjemce je subjekt přijímací a k efektivnosti komunikace dochází, když zprávu pochopí tak, jak byla myšlena. Na přijetí či nepřijetí zprávy má vliv sociální prostředí, názorová skupina nebo referenční skupina. Patří sem například různá ochota přijímat sdělení, postoj ke komunikátorovi, inteligence a vzdělání nebo pohlaví. Odpověď je jakákoli forma reakce na sdělení odesílatele. Zpětná vazba je ta část odpovědi příjemce, která se vrací zpět ke zdroji.

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde