Žaloba na obnovu řízení

Žaloba na obnovu řízení společně se žalobou pro zmatečnost a dovoláním představuje v civilním řízení mimořádný opravný prostředek. Protože nezměnitelnost a závaznost rozhodnutí, které nabylo právní moci, je jednou ze záruk právní jistoty, jsou tyto opravné prostředky mimořádné právě proto, že jejich cílem je změnit nebo zrušit rozhodnutí pravomocná, jinak již nezměnitelná. S ohledem na tuto jejich výjimečnou povahu jsou přípustné jen z důvodů zákonem výslovně uvedených, a to v případě, že rozhodnutí trpí takovou vadou, že jeho přezkoumání je nejvýše spravedlivé. Žaloba pro zmatečnost je druh mimořádného opravného prostředku v civilním řízení. Lze jí napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení, účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat a nebyl řádně zastoupen, nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba, rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.

Občanaký soudní řád v § 228 až 235i upravuje podmínky přípustnosti žaloby na obnovu řízení i žaloby ro zmatečnost, rozhodnutí o žalobách a postup soudu po povolení obnoy nebo zrušení rozhodnutí na základě žaloby pro zmatečnost. V případě, že hovoří obecně o žalobě, platí uvedená uprava pro oba instituty, jinak obsahuje ustanovení, která se výlsovně týkají jedné nebo druhé žaloby. Podmínkami přípustnosti obou žalob je způsobilý předmět, proti němuž žaloba směřuje, zákonné důvody obnovy nebo zmatenčnosti, lhůty, v nichž musí být žaloba podána, osoby povolané žalobu podat, náležitosti žaloby a příslušnost soudu k jejímu projednání.

Zásadním pojmovým rozdílem mezi žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost je skutečnost, že žaloba na obnovu řízení řeší případné nedostatky ve skutkových zjištěních, žaloba pro zmatečnost řeší závažná pochybení procesní. Žalobou na obnovu řízení tedy lze do sáhnout nového projednání věci pravomocně skončené v případě, že původní rozhodnutí ve věci samé nemůže obstát z hlediska správnosti a úplnosti skutkových závěrů, jinak řečeno v případě, že skutkový stav nebyl v původním řízení zjištěn úplně nebo správně. Prostřednictvím žaloby na obnovu řízení není možné usilovat o nápravu nesprávného právního posouzení věci a důvodem obnovy nemůže být ani nesprávný procesní postup soudu. Důvodem obnovy nemůže být ani samotné hodnocení důkazů podle § 132 a násl. občanského soudního řádu, avšak je možné uplatnit důvody vedoucí ke zpochybnění předpokladů, na kterých bylo hodnocení důkazů založeno (například věrohodnost svědků). Žalobou na obnovu řízení tak lze napadnout každé pravomocné rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým soud současně rozhodl o věci samé (tedy včetně platebních rozkazů, usnesení o schválení smíru, usnesení o dědictví, rozsudků částečných i mezitímních, rozsudků pro uznání i zmeškání). Žalobou na obnovu řízení lze napadnout jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak rozhodnutí soudu odvolacího, kerým bylo meritorně rozhodnuto o odvolůání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. V takovém případě lze žalobou napadnout rozhodnutí soudů obou stupňů nebo jen rozhodnutí soudu odvolacího, nikoli však pouze rozhodnutí soudu prvního stupně. To by bylo možno napadnout samostatně žalobou v případě, že by věc byla pravomocně skončena již u soudu prvního stupně. Žalobu na obnovu řízení může podat účastník původního řízení, a to pouze v případě, že výrokem napadeného rozhodnutí bylo rozhodnuto v jeho neprospěch (subjektivní legitimace). Dále může žalobou podat právní nástupce původního účastníka (v důsledku univrzální nebo singulární sukcese), pokud je ve vztahu k němu napadené rozhodnutí závazné podle § 159a odst. 1 občanského soudního řádu. Možnost podat žalobu na obnovu řízení dalšími subjekty upravuje § 231.

Žalobu na obnovu řízení, jako každý mimořádný opravný prostředek, lze podat jen z důvodů zákonem vymezených. Ustanovení § 228 odst. 1 předpokládá dvě situace: Podle písm. a) jsou důvodem obnovy nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně, a to za předpokladu, že jsou způsobilé přivodit pro něho příznivější rozhodnutí. Novost je třeba hodnotit z hlediska ustanovení § 154 odst. 1, dle něhož je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku. To znamená, že tyto skutečnosti musely existovat ke dni vyhlášení rozsudku nebo vydání rozhodnutí, avšak účastník je nemohl bze své viny uplatnit v původním řízení (s výjimkou nového rozhodnutí, kterým může být i rozhodnutí vydané až po skončení původního řízení, jestliže pozdějším rozhodnutím bylo rozhodnuto jinak než v době původního řízení a toto nové rozhodnutí může přinést pro účastníka příznivější rozhodnutí ve věci). Původním řízením je nutno rozumět předně řízení před soudem prvního stupně. V případě, že bylo proti rozhodnutí soudu prvního stupně podáno odvolání, je původním řízením i nařízení odvolací, ale je třeba rozlišovat dva případy. V řízeních, v nichž platí prinicp neúplné apelace, zavedený novelou provedednou zákonem č. 30/2000 Sb., je původním řízením i řízení odvolací, avšak jen za předpokladu, že uplatnění těchto nových skutečností v odvolacím řízení je v souladu s § 205a (Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu; jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen aj.) a 211a (Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. 1). Ve věcech předvídanch v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu, v nichž platí zásada úplné apelace, jde o nové skutečnosti a důkazy tehdy, když je účastník bez své viny nemohl uplatnit do vydáí nebo vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu nebo do doby, kdy mu marně uplynula lhůta k podání odvolání.

Pro povolení obnovy řízení pak postačuje pravděpodobnost, že tyto nové skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou pro navrhovatele přinést příznivější rozhodnutí ve věci. Žaloba na obnovu řízení může být předně opřena o to, že účastník tvrdí skutečnost, která existovala před rozhodnutím v původním řízení, ale nevěděl o ní. V takovém případě k ní musí současně nabídnout důkaz. Dále jde o případ, kdy účastník tuto skutečnost tvridl již v původním řízení, ale důkaz k ní neměl k dispozici, nalezl jej až po rozhodnutí v původním řízení. Žalobou na obnovu řízení však nelze řešit situace, kdy účastník v původním řízení skutečnost tvrdil, důkaz o ní nabídl, ale soud jej neprovedl, protože jej nepovažoval za rozhodný. Ustanovení § 228 odst. 1 písm. b) předvídá situaci, kdy účastník v původním řízení potřebné skutečnosti tvrdil, důkazy k nim označil, avšak tyto v původním řízení nemohly být provedeny. Jestliže taková překážka odpadne a současně je splněna podmínka, že provedení takového důkazu může pro účastníka přivodit příznivější rozhodnutí, je tento důvod obnovy splněn. Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání. Žaloba na obnovu řízení je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně. Žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad. Namítá-li žalovaný, že mu nebylo v původním řízení soudem řádně doručováno, uplatňuje tím, že mu byla nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. K nápravě takovéto vady řízení – pokud by vůbec byla dána - slouží podle § 229 odst. 3 občanského soudního řádu žaloba pro zmatečnost a nikoliv obnova řízení.

Použitá literatura - Žaloba na obnovu řízení