Základní vztahy upravené zákonem o obcích v oblasti výkonu státní správy

Působnost obce vychází jako samostatná přímo z Ústavy a zákon o obcích ji výslovně vymezuje. Mimo samostatnou působnost však stát na obec přenesl i plnění některých úkolů na úseku veřejné správy, které přísluší jemu a které patří do působnosti tzv. místní správy. Právě zrušení posledních orgánů místní správy nejnižší úrovně - okresních úřadů, posílilo postavení obcí při výkonu přenesené působnosti, neboť právě na obce a jejich vybrané formy, valná část působnosti zrušených okresních úřadů přešla. Za přenesenou působnost obcí lze tedy považovat plnění úkolů státu v oblasti veřejné správy, kterou stát nerealizuje přímo svými orgány a to ze strany určených obcí. Přenášení působnosti státu na obce představuje do jisté míry pozůstatek uspořádání veřejné správy z doby před rokem 1989, kdy významnými představiteli veřejné správy byly národní výbory jako orgány veřejné moci a správy. I když je z hlediska vyloučení místních vlivů negativně působících na výkon státní správy, vhodnější, aby stát vykonávat státní správu přímo svými orgány, není z hlediska organizačně technického a ekonomického možné a vhodné vytvořit takový systém státních orgánů, který by byl způsobilý působnost státu v rámci veřejné správy beze zbytku zajistit. Stát proto zvolil formu přenesení své působnosti na obce i při vědomí rizika, že orgány celé řady obcí vzhledem k nezájmu občanů o účast v komunálních volbách či roztříštěnosti kandidátek, reprezentují vůli drtivé menšiny obyvatel obce proti nezájmu jeho většiny. Formu přenesení své vlastní působnosti na obce ve stále se rozšiřujícím rozsahu stát zvolil i s vědomím, konfliktu zájmů, kdy správní úřady představují orgány té stejné obce, která v řízení před nimi vedenými vystupuje jako účastník řízení popř. kdy jako zaměstnavatel úředníků rozhodujících v konkrétním správním řízení, je na jeho výsledku přímo zainteresována. Konflikty zájmů mohou nastat tam, kde obec v rámci přenesené působnosti prostřednictvím svých orgánů aktivně a s konstitutivními účinky rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, přičemž sama má na výsledku řízení zájem (například řízení stavební, o správních deliktech apod.). Relativně bezkonfliktní může být výkon přenesené působnosti při vydávání deklaratorních správních aktů, kdy obec určité skutečnosti v rámci přenesené působnosti pouze osvědčuje (vydávání cestovních pasů, občanských a řidičských průkazů apod.)