Řízení sporné

Základní informace - Řízení sporné

Název práce: Řízení sporné

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 65 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Řízení sporné

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0412 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Řízení sporné

Právo na soudní ochranu je zaručeno Listinou základních práv a svobod garantující, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu a že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Žalobce a žalovaný stojí ve sporném řízení proti sobě jako dvě strany ve sporu. Sporné řízení se zásadně zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou. Náležitosti návrhu stanoví § 79, odst. 1 občanského soudního řádu (dále také jen „o.s.ř.“), kde se mj. uvádí, že návrh musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, kterých se navrhovatel (žalobce) dovolává, a musí z něho být patrno, čeho se navrhovatel domáhá (tzv. žalobní petit). Povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti se označuje jako povinnost tvrzení, povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení se označuje jako povinnost důkazní.
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ukládá občanský soudní řád nejen žalobci v citovaném ust. § 79 o.s.ř., ale ukládá ji i oběma účastníkům řízení v ust. § 101, odst. 1 o.s.ř., kde stanoví, že účastníci mají povinnost přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení zejména tím, že pravdivě a úplně vylíčí všechny potřebné skutečnosti a označí důkazní prostředky, a v ust. § 120, odst.1 o.s.ř., podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud pak rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
Novela občanského soudního řádu zákonem č. 171/1992 Sb. přinesla zásadní změnu v odpovědnosti účastníků za výsledek řízení. Do této doby soud rozhodoval podle tzv. zásady materiální pravdy, což ve svém důsledku znamenalo povinnost soudu rozhodnout na základě skutečného stavu věci, který musel soud z úřední povinnosti zjistit co nejúplněji. Za výsledek řízení tedy nesl v podstatě odpovědnost sám soud.
Podle stávající úpravy je sporné řízení ovládáno zásadou projednací, která znamená přenesení odpovědnosti za výsledek řízení na samotné účastníky. Je již zásadně věcí účastníků řízení, aby uvedli skutková tvrzení (vylíčili skutek, na základě kterého právo uplatňují) a k prokázání těchto tvrzení aby označili potřebné důkazy. Soud již nemá v řízení sporném povinnost pátrat po dalších důkazech, než které mu účastníci označili.

Úvod - Řízení sporné

Tato bakalářská práce má za předmět zkoumání tzv. sporné řízení. Procesy sporného řízení před civilními soudy jsou (společně s tzv. nespory – nesporným řízením) hlavní náplní a smyslem existence občanskoprávních soudů jako takových, a proto jim legislativa i odborné publikace věnují značnou pozornost.
Sporná řízení mají celou řadu specifických prvků, které je odlišují od jiných typů řízení (již zmíněných nesporů, řízení před trestním soudem či řízení před správním orgánem), a právě na vybraná specifika se zaměříme. V první řadě se budeme věnovat základní definici řízení nesporného jako takového, dále se zaměříme na zahájení řízení, ke kterému dochází tradičně žalobou a v neposlední řadě budeme zkoumat i postavení účastníků řízení ve sporu, tedy postavení žalobce a žalovaného.
Základní právním podkladem upravujícím občanské soudní řízení, a v jeho rámci i sporného procesu, kde na straně jedné stojí žalobce a na straně druhé žalovaný, je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, který vymezuje obsah činnosti soudů tak, že v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně. Kromě toho soudy musí dbát, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob.
Některé spory jsou velmi složité. Stává se, že i soudce váhá, ke které z možných skutkových a právních alternativ, které během řízení vyvstaly, se přiklonit. Účastníci většinou nejsou obdařeni schopností předvídání a tápají, kterým směrem se soudcovské úvahy budou ubírat. Aby strany sporu mohly včas do řízení vnést svá skutková i právní stanoviska, je zejména v komplikovaných věcech třeba, aby je soudce ještě před ukončením dokazování (před zkoncentrováním řízení) poučil o svém předběžném skutkovém a právním názoru.
Právě poučovací povinností soudu, se dále budeme v této práci zabývat ve zvláštní kapitole, neboť se jedná o nanejvýš důležitou součást civilního procesu. Na vývoji poučovací povinnosti soudu v Čechách se pokusíme prokázat, proč i u nás (a nejenom v Německu) soud musí poučovat i o hmotném právu.
V závěrečné části práce se zaměříme na rozhodnutí soudu ve sporném řízení. Jedná se o vyvrcholení celého sporného procesu, neboť právě rozhodnutím soud řeší spor jako takový.
Největší část informací ke zpracování této práce tedy budeme jistě čerpat z občanského soudního řádu a následně z jeho komentářů a odborných publikací. Cílem práce pak nám bude podat přehlednou analýzu zkoumaného tématu, a to jak v jednotlivým zvolených institutech tak i v jejich vzájemných vazbách.

Závěr - Řízení sporné

Sporné řízení je občanským soudním řádem označováno jako soudní řízení o dvoustranných právních vztazích. Stranami tohoto řízení jsou žalobce a žalovaný. Sporné řízení je řízením kontradiktorním, při němž se „utkávají“ dvě soupeřící strany, žalobce a žalovaný, a soud mezi těmito stranami rozhoduje jako nestranný „rozhodčí“; jednání přitom sice řídí, ale je silně omezen vůlí stran - kupř. důkaz, který žádná ze stran nenavrhla, může soud provést jen za výjimečných okolností.

Opakem sporného řízení je řízení nesporné a už jen z tohoto antagonismu můžeme zaznamenat charakteristické prvky řízení sporného, které je navíc ovládáno některými typickými zásadami (parémiemi), jakými jsou například zásada dispozitivní, která znamená, že soud nemůže řízení zahájit z vlastní vůle ani z úřední povinnosti, ale pouze na návrh procesní strany – žalobce, anebo zásada projednací (opakem je zásada vyhledávací) která znamená, že soud (zpravidla) provádí jen ty důkazy, které navrhnou strany.

V této práci jsme se zaměřili především na specifika zahájení sporného řízení (žalobou), dále na označení a zastoupení účastníků řízení a v neposlední řadě i důkazním břemenem a důkazní povinností účastníků sporného řízení. V další části práce jsme se věnovali poučovací povinnosti soudu a jednotlivým formám rozhodnutí soudu ve sporném řízení.

Při zpracovávání práce nám byla nápomocna především odborná literatura, ale i právní předpisy a vybrané judikáty obecných soudů i Ústavního soudu.

Klíčová slova - Řízení sporné

Sporné řízení, Účastníci řízení, Zahájení řízení, Náležitosti žaloby, Žalobní narace, Žalobní petit, Určovací žaloba, Důkazní povinnost, Důkazní povinnost, Důkazní břemeno, Rozhodnutí ve sporném řízení

Obsah - Řízení sporné

1. Úvod
2. Sporné řízení
3. Zahájení řízení
3.1 Náležitosti žaloby
3.2 Žalobní narace
3.3 Žalobní petit
3.4 Druhy žalob
3.4.1 Určovací žaloba
4. Účastníci řízení
4.1 Ustanovení zástupce (advokáta) účastníku řízení
4.2 Ustanovení opatrovníka účastníku řízení
5. Důkazní povinnost a důkazní břemeno
5.1 Vztah mezi důkazním břemenem účastníka a dokazováním
5.2 Důkazní povinnost
5.3 Koncepce dělby důkazního břemene
6. Poučovací povinnost soudu
6.1 Obecná poučovací povinnost procesní
6.2 Hmotněprávní poučovací povinnost
6.2.1 Poučení podle § 118a o.s.ř. a podle § 119a odst. 1 o.s.ř.
6.2.2 Poučení k povinnosti dotvrzovací
6.2.3 Poučení směřující k povinnosti unést důkazní břemeno
6.3 Problematika poučovací povinnosti
7. Rozhodnutí ve sporném řízení
7.1 Rozsudek
7.1.1 Částečný rozsudek
7.1.2 Mezitímní rozsudek
7.1.3 Rozsudek pro uznání
7.1.4 Rozsudek pro zmeškání
7.2 Usnesení
7.3 Platební rozkaz
7.3.1 Elektronický platební rozkaz
7.3.2 Evropský platební rozkaz
7.3.3 Směnečný platební rozkaz
8. Závěr
Použité prameny

Stažení práce - Řízení sporné

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0412 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde