Pravomoci kontrolních orgánů na úseku zaměstnanosti

Veřejná správa je ve svém tradičním pojetí pojmem sloužícím k označování specificky pojaté správy veřejných záležitostí ve společnosti zorganizované ve stát, a to jako projevu realizace výkonné moci ve státě na straně jedné, a jako specifického projevu postavení tzv.samosprávné moci, na straně druhé. Jedním z důležitých odvětví veřejné správy je správa na úseku zaměstnanosti. Tuto správu také charakterizujeme jako typický projev tzv. pečovatelské funkce moderního sociálního státu. Právem na zaměstnání se v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí: na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, dále na zprostředkování zaměstnání a konečně na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem. Nad realizací práva na zaměstnání bdí stát prostřednictvím svých níže jmenovaných organizačních součástí a tato bdělost je patrná především ve výkonu kontrolní pravomoci těchto orgánů na úseku zaměstnanosti. Jelikož můžeme konstatovat, že vysoká zaměstnanost občanů je bezpodmínečným předpokladem prosperujícího a progresivního národního hospodářství každého státu, musíme zaměřit náležitou pozornost právě na správně a efektivně prováděnou kontrolu na úseku zaměstnanosti. Stejně tak musíme mít na zřeteli ochranu pracovních podmínek zaměstnanců, souvisejících bezprostředně s jejich životní úrovní, jejímž garantem je mimo jiné nástroje také kontrola v uvedeném slova smyslu.