Právní forma médií veřejné služby v ČR

Problém právnické osoby, resp. právní osobnosti, je problém právní subjektivity. Subjekty práva, jak soukromého, tak veřejného, jsou osoby fyzické a osoby právnické, přičemž rozdíl mezi nimi se spatřuje v tom, že první jsou osoby přirozené, tj. lidé jako jednotlivci, kdežto druhé jsou subjekty vytvořené nikoli přírodou, ale právem. Rozdíl mezi právní způsobilostí osoby fyzické a osoby právnické není v tom, že jedna je přirozená a druhá vytvořená právem. Vytvořeny právem jsou obě. Rozdíl je v tom, že první je vlastností reálného subjektu (člověka), kdežto druhá je atributem subjektu vytvořeného, tj. fingovaného právem, který ovšem koneckonců má také svou realitu danou vyděleným majetkem a zpravidla i sdružením liší. Právní subjektivita je tedy u fyzických osob právem vytvořenou vlastností subjektu reálného, kdežto právní subjektivita osoby právnické je právem vytvořená vlastnost subjektu právem fingovaného. Složitost problematiky rozlišení právnické osoby a osoby fyzické se jeví i v tom, že právní způsobilostí osoby právnické se rozumí jen způsobilost k právům a povinnostem, tj. způsobilost mít práva a povinnosti. Právnické osoby ovšem činí i právní úkony (uzavírají smlouvy). Mají tedy i způsobilost k právním úkonům, která ovšem spadá vjedno s jejich způsobilostí k právům a povinnostem a nikdy nemůže být realizována právnickou osobou samou. Jejím jménem mohou jednat vždy a výlučně jen osoby fyzické, jejichž chování se přičítá právnické osobě. Z hlediska pojetí právnické osoby jako státem (právem) uznaného organizačního seskupení je při vzniku právnické osoby důležité posouzení míry ingerence státní moci do procesu vzniku určitých typů právnických osob. Z hlediska míry ingerence státní moci se vytvořily v jednotlivých právních řádech odlišné přístupy, které lze rozdělit do tří principů: a) Princip volnosti (liberality) vyjadřuje více či méně svobodnou tvorbu právnické osoby, podmíněnou zásadně sepisem zřizovacích dokumentů vytvořených zakladateli; b) Princip koncesní dává státní moci procesu vzniku právnické osoby nejširší uplatnění, vybavené též určitou mírou volného uvážení, zda vznik nové právnické osoby připustit či nikoliv; c) Princip legality, zásadně přijatý českým zákonodárcem, požaduje ke vzniku konkrétní právnické osoby plnění zákonem stanovených podmínek pro vznik právnické osoby určitého typu. U osob veřejného práva se pak vyžaduje zákonem předepsaná procedura vydání aktu veřejného práva, kterým se zakládá právnická osoba.