Integrace daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení

V této práci se zabývám možností sloučení výběru a vymáhání daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení takovým způsobem, kterým by mohlo dojít ke zvýšení srozumitelnosti a snížení složitosti celého systému. V práci je popisováno vytvoření jednotného inkasního místa pro integrovaný výběr a vymáhání daní a pojistného, čímž by došlo k jejich efektivnějšímu výběru, k poklesu celkových administrativních nákladů, k úspoře veřejných prostředků, času a peněz jak na straně veřejné správy, tak i na straně povinných subjektů.

Téma bakalářské práce „Integrace daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení“ si autorka vybrala z důvodu jejího zájmu o tento obor, se kterým úzce souvisí její profese. Práce je zaměřena především na možnost sjednocení výběru a vymáhání daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení. Integrace, vzhledem k tématu této práce je definována jako určitá míra sloučení vybraných prvků techniky stanovení a výběru daně a pojistného. Z několika příčin může být rozsah provázanosti daně a pojistného rozdílný.
Ve třetí kapitole se autorka zabývá všeobecným přehledem daní a pojistného. Výběr daní a pojistného prochází v posledních letech značnými změnami, zejména sociální pojistné, jehož průběh je zde popisován od roku 2008 do současnosti. Následně je proveden rozbor právní úpravy systému daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení z pohledu jednotlivých institutů. Důraz je položen zejména na problematiku zaměstnanců, kteří představují nejvýznamnější část poplatníků.
Ve čtvrté kapitole je zdůvodněn přínos integrace daní a pojistného zejména v postavení státu a v úspoře veřejných prostředků vytvořením jednotného inkasního místa, které je popisováno ve vizi připravované reformy. V závěru jsou následně popisovány výhody a nevýhody, které integrace daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení přinese.

Cílem této práce je seznámení se současným výběrem daní z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a hledání postupů k zefektivnění jejich výběru a vymáhání, tj. popsání možností jejich sloučení.
Daně a pojistné vybírají a vymáhají různé orgány a instituce, proto se zde budu zabývat otázkou jejich integrace, tak aby mohlo dojít ke snížení složitosti systému a zvýšení jeho srozumitelnosti pro všechny subjekty. Aby došlo ke zvýšení efektivnosti výběru, k omezení administrativních nákladů tj. k postupnému snižování celkového počtu zaměstnanců státní správy, snížení režijních nákladů (náklady na komunikaci, informační systémy), ke sjednocení placení všech daní a pojistného na jeden účet, k odstranění zbytečného duplicitního výkonu kompetencí, které úřady provádí, ale také k úspoře času a peněz, k úspoře veřejných prostředků, efektivnější kontrole a vymáhání daňových povinností do jediného místa, které by spravovalo veškerou agendu týkající se správy a platby daní a pojistného, aby poplatníci pro splnění svých daňových a odvodových povinností nemuseli jednat s několika úřady a vyplňovat velké množství formulářů.

Integrace by mohla přinést především zjednodušení systému výběru daně a pojistného a úsporu přímých i nepřímých administrativních nákladů a zasáhla by jak do základu daně, tak do vyměřovacích základů pojistného. Sloučení platby daní a pojistného je součástí daňové reformy. Zásadní změny v daňovém systému byly provedeny již v roce 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem došlo ke zrušení progresivního zdanění příjmů fyzických osob a zavedení jedné sazby daně a k zastropování povinného odvodu na pojistné. Zavedením jednotné sazby daně došlo ke snížení zdanění zejména vysoko příjmových poplatníků. Základem daně u zaměstnanců se stala tzv. superhrubá mzda. Schůdným řešením by bylo znovuzavedení progresivní daně, tj. v příjmovém pásmu, kde odpadá pojistné, by existovala vyšší sazba daně než v prvním pásmu a při překročení stropu pro pojistné by byla vybírána alespoň vyšší daň.

Integrace výběru daní, cel a pojistného může vyvolat vážné obavy z možné destabilizace systému. Velké riziko představuje nedostatek finančních zdrojů na realizaci jednotlivých kroků reformy, která si vyžádá vysoké počáteční investice především do informačních systémů a technologií. Další riziko představují nekvalitní datové základny, které souvisí s integrací informačních systémů. Riziko také představuje nedostatečná vzdělanostní úroveň zaměstnanců jednotného inkasního místa, u kterých bude vyžadována komplexnější znalost procesů správy daní, cel a pojistného, což je značně ovlivněno rozdílností současných postupů mezi daňovou a celní správou a mezi orgány sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami. Informace a údaje použité při psaní této bakalářské práce jsem čerpala převážně z tištěné literatury, ale protože se systém placení daní a pojistného rok od roku mění a tištěné publikace jsou již po roce neaktuální, čerpala jsem potřebné informace také z online zdrojů, které jsem zpracovala a použila při psaní této práce.

Systém placení daní a pojistného se během několika let změní. V listopadu 2008 schválila vláda program na vytvoření jednoho společného místa pro výběr daní a sociálního pojistného, ale také cel a zdravotního pojištění z čehož vyplývá, že vznikne jeden registr plátců, který nahradí současné registry, které spravují jednotlivé instituce (na daňovou správu připadá více než 220 úřadů různé velikosti), přičemž z hlediska této práce je nejdůležitější integrace výběru daní a pojistného (aby plátci tj. zaměstnavatelé a OSVČ měli jednoho správce). Integrace daní a cel měla původně vstoupit v platnost již od roku 2010, což se ale neuskutečnilo. Základním předpokladem pro vytvoření jednotného inkasního místa je sjednocení vyměřovacího základu pro výpočet výše jednotlivých povinností. Dalším předpokladem je sjednocení podmínek, které dnes upravuje několik zákonů, do podoby jedné přehledné právní normy. Celý systém by tedy mohl fungovat od roku 2013. Od sloučení Ministerstvo financí očekává vedle zjednodušení systému samozřejmě úspory v nákladech na činnost jednotlivých úřadů, kdy podle návrhu vznikne na ministerstvu jednotné inkasní místo , které bude vybírat odvody podle nového daňového řádu místo stávajícího správního řádu.
Sloučení platby daní a pojistného je součástí daňové reformy, ke které kromě vytvoření nového daňového řádu patří ještě vytvoření nového zákona o dani z příjmu.
Případné spojení výběru daní a pojistného má ale svá úskalí, je hlavně komplikováno rozdílností v poslání daní a pojistného. Pojistné se soustředí na příjmy dosažené výdělečnou činností (příjmy ze závislé činnosti, ze živnosti atd.), zatímco daň z příjmu se snaží podrobit zdanění každé zvýšení majetku poplatníka i např. příjmy z pronájmu, prodej nemovitosti pořízené v krátké době před tímto prodejem za mnohem nižší cenu apod..
Při vyčíslení dopadů omezení míst výběru daní a pojistného nelze jednoznačně říci, zda bude jedno výběrní místo levnější a výhodnější z pohledu státní správy, zejména z pohledu odhadů vstupních nákladů na vytvoření jednoho registru, které by se budou pohybovat v řádu několika miliard korun a jeho údržba si vyžádá stovky miliónů korun ročně, nehledě na to, že bude nutné zachovat samostatné informační systémy jak v oblasti sociálního pojištění, tak zdravotního pojištění, které spolu komunikují a zde se může smysl sloučení výběru daní a pojistného vytrácet.