Daň z nemovitosti

Základní informace - Daň z nemovitosti

Název práce: Daň z nemovitosti

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 50 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0477 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Úvod

V této bakalářské práci se budeme věnovat tématice daní z nemovitostí. Stěžejním pramenem k prostudováním tématu nám bude zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění (dále jen „zákon“) který byl od doby svého vzniku mnohokrát novelizován, přičemž množství novel odráží bohatou dynamiku vývoje tématu, které je předmětem našeho zkoumání. Poměrně důležitou roli plní také prováděcí vyhláška zákona, kterou je vyhláška Ministerstva financí č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (dále jen „vyhláška“). Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993 a nahradil tak dosavadní daň zemědělskou z pozemků podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a dále daň domovní podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani. Do nabytí účinnosti zákona se velká část nemovitého majetku vůbec nezdaňovala. Zdanění podléhaly pouze pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda v lepších agroekologických podmínkách a okrasné zahrady ve vlastnictví občanů. Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani z pozemků se nezapočítávaly pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů zemědělských družstev, které souvisely s pozemkem, na němž se nacházela obytná budova, nebo byl v zastavěném území obce, činila-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2. Domovní dani podléhaly pouze budovy zřízené k trvalým účelům včetně plochy jimi zastavěné. Nezdaňovaly se budovy v tzv. socialistickém vlastnictví. Nemovitostmi se v souladu s § 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, rozumějí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. V porovnání s dosavadní zemědělskou daní z pozemků a domovní daní se tak zdaňují téměř všechny pozemky a stavby. Také tato bakalářská práce bude tématicky ve své teoretické části v zásadě rozdělena na kapitolu o dani z pozemku a kapitolu o dani ze staveb. V praktické části se pak zaměříme na některé příklady vyskytující se v daňové a účetní praxi a tyto se pokusíme analyzovat a vyřešit.

Cíl - Daň z nemovitosti

V praktické části se pak zaměříme na některé příklady vyskytující se v daňové a účetní praxi a tyto se pokusíme analyzovat a vyřešit. Problematika zdaňování majetku je jednou z významných oblastí daňové politiky státu, neboť daňové nástroje působící při zdaňování různých forem majetku poplatníků přispívají bezpochyby k formování určitých ekonomických a sociálních procesů ve společnosti. Výnosy pramenící ze zdanění nemovitostí jistě přispívají k vyváženosti a k vyššímu stupni strukturovanosti daňové soustavy, k rovnoměrnějšímu rozdělení daňového břemene na jednotlivé skupiny poplatníků a v neposlední řadě k diverzifikaci portfolia příjmové stránky jednotlivých stupňů veřejných rozpočtů.

Závěr - Daň z nemovitosti

V této práci jsem se zabývali navýsost pozoruhodným tématem daně z nemovitosti. Jedná se o poměrně složitou problematiku a ačkoliv zákon o dani z nemovitostí prodělal za dobu své existence celou řadu novelizací, koncepce daně se v základních rysech nemění a je tedy poměrně stabilní. Daň z nemovitosti tvoří dvě dílčí daně – daň ze staveb a daň z pozemku. Obě daně mají odlišný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy vlastníka. Na první pohled je nám jasné, že tato daň, byť tvoří součást příjmů státního rozpočtu, nemá vedlejší funkci některých dalších společenských regulativů (jako je tomu např. u spotřebitelské daně) ani nemá za úkol suplovat sociálně – solidární úkoly ve společnosti (jako je tomu v některých případech u daní z příjmů). Jádro této práce tady tvoří teoretický rozbor a analýza problematiky daně z nemovitostí, přičemž byla sledována nejen legislativní linie, ale i postřehy odborné veřejnosti publikované v odborných publikacích. Další částí práce je část praktický, kterou jsme rozdělili na tři díly, přičemž každý z nich se věnuje praktickým aspektům zkoumaného tématu z jiného úhlu pohledu. Na závěr práce byla zařazena jakožto exkurz kapitola o dani z převodu nemovitostí, neboť její prezentace se přímo nabízí z hlediska podobnosti předmětu daně. Play free slot machine games by IGT is here: https://reallybestslots.com/software/igt/ demo IGT, no download, no registration

Klíčová slova

Daň z nemovitosti, daň z pozemku, základ daně, sazba daně, osvobození od daně, poplatníci daně, předmět daně, daň ze staveb, osvobození od daně, daňové přiznání, vyměření daně z nemovitostí, placení daně z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí

Obsah

1. Úvod
2. Daň z pozemku
2.1. Předmět daně
2.2. Poplatníci daně
2.3. Osvobození od daně
2.4. Základ daně
2.5. Sazba daně
3. Daň ze staveb
3.1. Předmět daně
3.2. Poplatníci daně
3.3. Osvobození od daně
3.4. Základ daně
3.5. Sazba daně
4. Daňové přiznání a vyměření daně z nemovitostí
5. Placení daně z nemovitostí
6. Praktické příklady
6.1. Příklad výpočtu daně
6.2. Vyplnění daňového přiznání
6.3. Zaúčtování daně
7. Exkurs - daň z převodu nemovitostí
8. Závěr
Použité prameny