Vznik a význam neděle

Vznik a význam neděle

Základní informace - Vznik a význam neděle

Název práce: Vznik a význam neděle

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2009

Poznámka: PRÁCE ZDARMA

 

Vznik a význam neděle

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o celkem nenáročné téma, ale ve chvíli, kdy se skutečně zamyslíme a začneme hledat v odborné literatuře, zjistíme, že opak je pravdou. A že, odpověď na tuto otázku vůbec nebude jednoduchá. Je těžké určit v historii počáteční bod, ve kterém se rodí tradice neděle. Postupně zjistíme, že nacházíme několik pramenů, které se různě prolínají a zároveň si jdou svou vlastní cestou a při to všem se nějakým způsobem podílejí na vzniku neděle. Budeme se tedy těmito prameny zabývat a pokusíme se najít v nich historické, politické a náboženské návaznosti.

Neděle, tak jak ji dnes vnímáme je dnem odpočinku, dnem, kdy by se nemělo nic dělat, dnem zklidnění a pro křesťanskou obec dnem rozjímání s Bohem. Jako východisko se tedy nabízí kniha Genesis, ve které Bůh zakončil své velké šestidenní dílo, sedmým dnem, dnem odpočinku. Toto boží poselství nacházíme napříč celým starým zákonem. V okamžiku, kdy Mojžíš vystoupí na horu Sinaj, poselství se změní na přikázání. Bůh skrze proroka Mojžíše nařizuje izraelskému lidu v rámci Desatera: „Pamatuj na den odpočinutí Hospodina tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.“ Toto nařízení vydává Bůh pro všechna pokolení a na věky věků a jeho nedodržení se trestá smrtí. Zdá se, že hledání výchozího bodu je úspěšné. Neděle je přeci dnem odpočinku a pracovního klidu, ale v židovském kalendáři je sedmým dnem sobota, neboli sabat (sabbat, šabat, šábes; slovo šabat zřejmě pochází z hebrejského šabbat, což znamená přestat, odpočívat). Tento den, hraje v židovském roce jednu z nejdůležitějších rolí, ale neděli jako takovou to zcela nevysvětluje. Nicméně nezanedbatelná je také zmínka o tom, že sabat nebyl pouze připomínkou dne, kdy Bůh odpočíval, ale také dnem, kdy se lidé shromažďovali ke společné bohoslužbě, přičemž tato tradice naplno přetrvává dodnes. Sedmý den tak představuje „obecenství Boha s člověkem“. Je tedy patrné, že je zde určitý společný základ, na kterém je postaveno také křesťanství.  Nezbývá tedy, než pokračovat v hledání dalších pramenů.

Pokud nahlédneme hlouběji do historie, zjistíme, že určité kořeny lze dohledat v pohanství. Přibližně v 1. polovině 2. stol. Římané převzali od Židů sedmidenní kalendář. Jednotlivým dnům však, namísto čísel dali jména sedmi planet, které pro ně představovaly božstvo. Největší hvězdou bylo Slunce, které se stalo předmětem uctívání a vznikl tak sluneční kult. Ještě předtím však Římané ustanovili sobotu, neboli Dies Saturni (den Saturnům), prvním dnem v týdnu. Neděle, tedy Dies Solis (den Slunce) byl až druhým dnem v týdnu. Vysvětlení je jednoduché: v této době byl totiž Saturn považován za mocnějšího boha, což se však následně změnilo. Bůh slunce se stal oblíbenějším, jeho význam stoupal a získal prvenství. Bylo tedy nutné dny v týdnu posunout a Den Saturnův se tak dostal na sedmé místo v týdnu. Takto se utvářel řecko-římský planetární týden, který původně vycházel z antické představy o sedmi planetách (včetně Slunce), které se otáčejí kolem Země. V tomto období se setkáváme se dvěma náboženstvími: Mithrovo náboženství, které uctívalo kult slunce a proti němu emesské náboženství, které vyznávalo kult vítězného Slunce, který připadal na den zimního slunovratu. Zde pravděpodobně můžeme také hledat základy pro názvy neděle v různých jazycích, jako např. německý Sonntag nebo anglický Sunday. Planetární týden se tak čím dál více prosazoval a současně s ním také den Slunce neboli neděle. V roce 274 císař Aurelius povýšil tento den na říšský svátek. Termín neděle, jako den Slunce se na řecko-římském území postupně ujímal a začal pomalu pronikat i do křesťanského povědomí. V roce 321 dochází k zásadní události, kdy císař Konstantin vyhlašuje den Slunce za povinný den klidu.

Vyjasnili jsme si vznik neděle z pohledu pohanské tradici. V tuto chvíli se však musíme po časové ose vrátit zpátky a to k období krátce po Kristově smrti, abychom získali náhled na vývoj neděle z pohledu křesťanů. Je důležité zmínit, že nikde v Bibli nenalezneme zmínku o tom, že by Ježíš nebo jeho učedníci přikázali změnu dne bohoslužby. Naopak nadále dodržovali boží přikázání, týkající se dne odpočinku a nabádali k tomu i spoluvěřící.:  „Spíše pomine nebe a země, než aby padla jediná čárka Zákona“. A na jiném místě v Bibli: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.“ Budeme se tedy muset pokusit objasnit otázku, která nutně vyvstává, a to: kdy a jak došlo k záměně soboty za neděli? Z Nového zákona můžeme na několika místech zjistit, že den zmrtvýchvstání Páně, tedy první den po sobotě, připadá na neděli. Neděle je také dnem, kdy se Ježíš zjevil svým učedníkům a seslal na ně Ducha svatého. Křesťané se proto v tento den začali scházet ke společné modlitbě a k „lámání chleba“. Je to den, který má připomínat tyto události a má být oslavou Ježíše Krista. Zjišťujeme, že křesťanská obec se shromažďovala během neděle dvakrát, a to brzy ráno, k bohoslužbě a ke křtům a večer k hostině s eucharistií (eucharistie znamená udílení svátosti; je připomínkou Poslední večeře Páně a láme se při ní chléb). Jsou to prvopočátky bohoslužebných setkávání a je třeba mít na paměti, že křesťané byli v menšině. V této době docházelo k různým zákazům večerního shromažďování a v důsledku toho byla večerní bohoslužba přeložena na brzké ranní hodiny. Při této ranní bohoslužbě probíhalo kázání s modlitbou, byla předčítána svatá Písma a byla udílena svátost.  Zde jsou tedy patrné základy nedělní bohoslužby, tak jak ji známe dnes. A tady také dochází k odklonu od zachovávání soboty. Křesťané se tak značně vymezují od Židů. Na rozdíl od židovského sabatu, nemá křesťanská neděle význam jako den odpočinku. Naopak, neděle byla běžným pracovním dnem a pro křesťany zcela určitě nebyla dnem jednoduchým. Jak již bylo zmíněno, bohoslužba probíhala velmi brzy ráno (před rozbřeskem), což se pojilo s určitými těžkostmi a nepohodlím a po jejím skončení započala běžná práce. Tento vývoj mapuje přibližně první tři století po Kristu. Dostáváme se opět k císaři Konstantinovi, který svým zákonem křesťanům významně zlepšil podmínky pro účast na bohoslužbách a zároveň jim poskytl možnost odpočinku, regenerace a posilování sociálních vazeb.  Dochází tak k stále většímu utužování neděle jako dne bohoslužby v myslích lidí. Práce je vysloveně zakázána, pod hrozbou trestu, přičemž tato hrozba se postupně stupňuje. V roce 589 vydává Narbonnský koncil nařízení, které stanovuje těžké tresty pro ty, kteří by tento příkaz nedodrželi. Nelze si nevšimnout zjevné podobnosti s židovským sabatem, jehož nedodržování se trestá smrtí. Církev se však proti připodobňování Dne Páně se sabatem ostře ohrazuje.

Máme zde tedy židovský sabat, pohanský den Slunce a křesťanskou bohoslužebnou neděli. Tři různé vlivy, které se nepochybně podílejí na vzniku neděle.  Nyní je nutné dát tato fakta do smyslupných souvislostí. Z předchozího je patrné, že změna dne bohoslužby nenastala ze dne na den, ale že to byl postupný vývoj, který zahrnoval historickou, duchovní i politickou oblast. Zástupci všech těchto náboženství žili navzájem promícháni na území římské říše. Křesťanství v té době bylo na velkém vzrůstu, jehož důsledkem byly hromadné konverze zdejšího, převážně pohanského, obyvatelstva. Křesťanství se tak rozšířilo do téměř celé římské říše. Ve skutečnosti došlo ke spojení pohanství a křesťanství a z tohoto spojení vzešla celá řada zvyků a pravidel, které se později církev snažila vymýtit. Z tohoto splynutí lze odvozovat i vznik a podobu neděl. Židovská sobota a křesťanská neděle jsou ve zvláštním kontrastu k sobě navzájem a dalo by se říct, že i když každý z těchto dnů představuje něco zcela odlišného a zastupuje jiné náboženství, nutně k sobě náleží. Tyto dny jsou připomínkou toho nejdůležitějšího v dějinách lidstva: počátku stvoření světa, počátku vzkříšení a počátku týdne. Sabat nám připomíná to “staré a prvotní“ a neděle je zase připomínkou toho “nového a dalšího“, toho, co ještě neskončilo.

Po té, co zde byla rozebrána historie a vysvětlen duchovní odkaz, který v sobě neděle nese, stojí za zhodnocení také význam neděle v duchu dnešní uspěchané doby. V tomto světle, neděle jakoby zcela ztratila svůj význam. Pro křesťanskou obec jistě přetrvávají původní hodnoty a neděle je dnem svátečního setkávání s Bohem, připomenutím božího zmrtvýchvstání a také dnem setkání se spoluvěřícími. Pro velkou většinu z nás, však představuje pouze jeden ze dvou dnů pracovního klidu, který vnímáme jako spásu po hektickém pracovním týdnu. Samozřejmě, jedním z důvodů je ten, že velká část obyvatelstva nevyznává žádnou víru nebo vyznává jiné náboženství, než křesťanství. Dalším důvodem je povaha doby, ve které žijeme, kdy rychlejší znamená lepší a původní hodnota neděle v našich životech jen stěží hledá své místo. Lidé, kteří stáli u zrodu tohoto svátečního dne a těžce a vytrvale bojovali za svá práva by byli zřejmě v šoku a museli by cítit obrovské zklamání, kdyby mohli nahlédnout do naší doby. Ale ať již jsme věřící, či nevěřící, mohl by tento “sluneční“ den znovu představovat zklidnění, rozjímání a také prohlubování sociálních vztahů, které se zdají být, právě v dnešní době, na výsost potřebné.

 

Klíčová slova - Vznik a význam neděle

Genesis, Bůh, poselství, Dies Solis, náboženství, putování s křesťany, pohanská tradice, bible



Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420 604 900 289

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde