Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Základní informace - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Název práce: Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 75 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Kateřina Beštová

Datum obhajoby: 2007

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

software-downloadV případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Diplomová práce analyzuje vývoj v terciárním vzdělávání v České republice v letech 1995/96 až 2004/05. V práci jsou vymezeny základní pojmy týkající se terciárního vzdělávání a dále pak samostatná část popisující situaci terciárního sektoru vzdělávání v České republice a analýzu časových řad údajů, týkající se tohoto sektoru. Terciární vzdělávání je nejvyšší formou vzdělávání. V práci byly použity statistické metody indexní analýzy a trendové funkce. Výsledky použitých statistických metod umožní analyzovat vývojové tendence a jejich stabilitu ve vývoji terciárního vzdělávání v České republice.

Úvod - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Moderní společnosti jsou sice bohaté, život v nich však je stále složitější, a klade proto na vzdělanost daleko větší nároky. Nedostatek vzdělání silně omezuje možnosti uplatnění a může se stát závažným sociálním handicapem, případně člověka ze společnosti téměř úplně vyloučit. Současné společnosti tak potřebují lidi vysoce vzdělané, ale hlavně vyžadují daleko větší míru znalostí a dovedností u každého jedince. Rozsah a význam terciárního vzdělávání v důsledku toho prudce roste, a tím se přirozeně mění i jeho funkce a poslání. Místo výchovy malého počtu budoucích vědců stalo se dnes terciární vzdělávání záležitostí značného počtu obyvatelstva. Musí se tedy přizpůsobit potřebám velké části populace, a to i průměrně nadané a nabízet vzdělání pro mnohem širší spektrum různých společenských uplatnění. Tyto velice rozmanité nároky nemůže splnit jediný typ terciárního vzdělávání, ale jen bohatě diferencovaný systém různých typů vysokých škol, vyšších odborných škol a studijních programů.

Společnost, v níž a pro niž jsou mladí lidé vzděláváni, se rychle mění. Díky společenským i technologickým změnám zaniklo množství tradičních povolání a vznikla řada nových, v nichž se však nároky na vzdělání a kvalifikaci rychle vyvíjejí a mění. V současných rozvinutých společnostech výrazně ubylo celoživotních povolání a stále méně lidí může vystačit s tím, co se kdysi na vysoké škole naučili. Moderní trh práce je velice proměnlivý a pracovní příležitosti jsou mnohdy časově omezené. Šance na dobré uplatnění tak mají především lidé pružní, schopní přizpůsobovat se novým požadavkům a získávat nové kvalifikace. Odtud plyne i význam celoživotního učení. Rychlý technologický vývoj jednak vyžaduje stále vyšší kvalifikace, jednak zvyšuje produktivitu práce, takže počet pracovních příležitostí spíše klesá, zejména v tradičních profesích.

Závěr - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vývoje terciárního sektoru vzdělávání v České republice. Byly nashromážděny údaje v časových řadách převážně desetiletých. Byl také zhodnocen historický vývoj vysokého školství, kdy časový řada sahá zpět až do školního roku 1953/54. Pro analýzu nashromážděných dat byla použita indexní analýza, která napomáhá snadné orientaci ve vývoji časových řad. Dále byly na vybrané časové řady vypočteny trendové funkce. Ty nám dokáží poskytnou cenné informace i o budoucím vývoji. Na dvou časových řadách, které na sebe z logického hlediska můžou mít vliv, byla vypočtena korelace časových řad. Z materiálů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky jsou známy záměry, kterých by mělo terciární vzdělávání dosáhnout. Pro tuto diplomovou práci jsou použity záměry, které měly být splněny do roku 2005. V roce 2005/2006 je v terciárním sektoru 75,1 tisíc studentů, což činí 57% devatenáctiletých. Další informací ukazující pozitivní vývoj terciárního sektoru v ČR je, že 89% absolventů středních škol s maturitou navštěvuje terciární sektor. Další záměry vzdělávací politiky České republiky je, aby se vyvíjela diverzifikovanost terciárního sektoru. Tento cíl se naplňuje, stále více škol nabízí nové obory, vznikají nové školy atd. Kapacita však stále ještě není dostatečná. Poukazuje na to poměr přihlášených studentů ku přijatým. I když tento poměr pomalu roste, v roce 2004/05 činí 62,4%, což není stále dost.

Historie vysokého školství a časová řada sahající zpět až do roku 1953/54 ukazuje, že vysoké školství v ČR má dlouhou tradici. Stagnace, co se týče počtu VŠ byla v letech 1968/69 až do 2000/01. Poté tuto stagnaci vystřídal prudký nárůst, a to tím, že začaly vznikat soukromé školy. U počtů studentů se toto nedá říct, ano v posledních letech byl nárůst prudší, ale v letech, kdy se počet VŠ neměnil, počty studentů měly stále (občas kolísavě) stoupající tendenci. Z analýzy jednotlivých časových řad plynou následující skutečnosti. Počty studentů v terciárním sektoru rostou. Týká se to i vývoje počtů studentů na VOŠ a VŠ. Tento vývoj ale přerušují roky 1999/00 až 2000/01, kdy byl slabý maturitní ročník na středních školách. Tento skoro prázdný maturitní ročník byl zapříčiněn zákonem z roku 1995, který ukládá povinnou devítiletou školní docházku. Žáci, kteří si do té doby mohli vybrat, zda půjdou na střední školu z osmé či deváté třídy, museli od tohoto roku počkat až po deváté třídě. Rostou i počty studující dálkově, což je dobrý ukazatel. Stále se měnící trh práce, kdy je potřeba reflexivně pozměnit kvalifikaci i při zaměstnání, si toto žádá. Vyšší odborné školy začali vznikat v roce 1996/97. Od roku 1993/94 však již existovaly takzvané experimentální vyšší odborné školy, které vznikly na středních odborných školách a testoval se na nich tento druh studia. U počtu studentů, který má rostoucí vývoj, se opět projevil slabý maturitní ročních v letech 2000/01. Tento pokles byl z části také podpořen vyšším zájmem o vysoké školy. Dálkové studium pozvolně roste, až v letech 2003/04 mírně pokleslo.

Počty vysokých škol začaly prudce stoupat rokem 2000/01, kdy začaly vznikat soukromé vysoké školy. Tyto školy však většinou poskytují jen bakalářské studium. Jako v celém terciárním sektoru, počty studentů na VŠ stále rostou. Dokonce počty studujících dálkové studium v posledních dvou letech roste markantněji než dříve. Při porovnání počtu přijatých studentů na vyšší odborné školy a na vysoké školy, je vidět, že od roku 2002/03 je větší zájem o studium na vysokých školách. U VOŠ dokonce v roce 2004/05 tento zájem mírně poklesl. Lineární trendové funkce poukazují rostoucí vývoj u časových řad údajů o počtech studentů v terciárním sektoru a u počtu studujících na VŠ. Vývoj počtu žáků na VOŠ nejlépe vystihuje parabolická trendová funkce, podle které se dá předpokládat pokles. Stejně tak i počet absolventů na VOŠ nejlépe vystihuje parabolická funkce.

Klíčová slova - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

Terciární sektor vzdělávání, vysokoškolská studia, vyšší odborná studia, časové řady, volba vhodného modelu trendu, prognózy časových řad, korelace časových řad

Obsah - Vývoj terciárního vzdělávání v České republice

1 Úvod
2 Cíl a metodika práce
2.1 Cíl práce
2.2 Metodika práce
2.2.1 Základní druhy časových řad a srovnatelnost údajů v časové řadě
2.2.2 Modelování časových řad
2.2.3 Popis trendové složky
2.2.4 Volba vhodného modelu trendu
2.2.5 Prognózy časových řad
2.2.6 Korelace časových řad
2.2.7 Elementární charakteristiky časových řad
3 Literární rešerše
3.1 Pojem terciární sektor
3.1.1 Utváření terciárního sektoru vzdělávání
3.1.2 Struktura úrovní vzdělání v terciárním sektoru
3.1.3 Institucionální struktura terciárního sektoru vzdělávání
3.1.4 Rovnost přístupu ke studiu
3.2 Zpráva MŠMT o stavu vysokého školství v ČR
3.2.1 Vymezení oblastí terciárního vzdělávání dle MŠMT
3.2.2 Současná struktura terciární sféry v ČR
3.3 České terciární školství v mezinárodním srovnání
3.3.1 Podíl dospělé populace, která má terciární vzdělání
3.3.2 Situace ve světě
4 Charakteristika terciárního vzdělávání v České republice
4.1 Terciární vzdělávání
4.1.1 Vývoj terciárního vzdělávání v ČR
4.1.2 Vývoj v oblasti vyšších odborných škol
4.1.3 Vývoj v oblasti vysokých škol
5 Výsledky zpracování dat
5.1 Záměry terciárního sektoru vzdělávání a jejich splnění
5.2 Historie vysokého školství (od roku 1953/54)
5.3 Analýza časových řad
5.3.1 Popis vývoje časových řad vybraných ukazatelů
5.3.2 Popis časových řad pomocí elementárních charakteristik
5.3.3 Konkrétní trendové funkce
5.3.4 Grafické vyjádření trendových funkcí
5.3.5 Prognóza budoucího vývoje
5.3.6 Korelace dvou časových řad
5.4 Perspektivy rozvoje terciárního vzdělávání v české společnosti
6 Závěr
7 Seznam literatury
8 Přílohy

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

software-downloadV případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420 604 900 289

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde