Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Základní informace - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Název práce: Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 60 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 180 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0613 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Úvod - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Turistický region Vysočina je svou polohou i nabídkou v České republice jedinečný. Leží mezi Čechami a Moravou, tedy mezi Pražskou a Brněnskou aglomerací, spojených páteří Vysočiny – dálnicí D1. Kraj, ležící převážně na Českomoravské vrchovině, se může pochlubit velmi čistým ovzduším a nádhernou přírodou. Láká návštěvníky nejen jedním z nejzdravějších životních prostředí v celé republice, ale i širokou škálou kulturně-historických turistických atraktivit. V řadě krásných měst, církevních památek, starobylých hradů a zámků s pestrou minulostí, technických unikátů a památných míst poutají pozornost atraktivity mezinárodního významu. Na Vysočině totiž najdeme tři památky zařazené na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je to tedy kraj s nejvíce památkami na tomto seznamu v celé České republice. I před tyto příznivé předpoklady není dosud v povědomí mnoha turistů jako ideální cíl jejich výletů a dovolených, na rozdíl od jiných představitelů dnes již tradičních turistických cílů, jimiž jsou například Praha, Západočeské lázně, Jihočeský či Jihomoravský kraj. Proto mě Vysočina zaujala jako kraj s výrazným potenciálem, který má před sebou ještě dlouhou cestu k jeho ideálnímu využití a naplnění všech cílů, jenž si vedení kraje vytyčilo do příštích let. Vysočina je pro mě takovým „černým koněm“ s mnoha nedostatky, ale zároveň i s viditelnou snahou s nimi něco udělat.

V roce 2008 zaujímala Vysočina v pořadí až dvanácté místo ze čtrnácti z hlediska nejnavštěvovanějších krajů. Jedním z kroků, jak vylepšit současnou situaci, bylo rozhodnutí kraje Vysočina doplnit chybějící prvek v propagaci kraje. Proto byla založena příspěvková organizace Vysočina Tourism, která má pomoci k lepšímu využití již existujícího potenciálu. Tímto krokem se však všechny problémy cestovního ruchu v kraji nevyřešily.

Cíl - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Cílem mé práce je mimo jiné zhodnotit celkové předpoklady turistického regionu Vysočina a stručně charakterizovat největší turistické atraktivity kraje. Zásadní otázkou, která vyvstává již při prvním pohledu na statistiky návštěvnosti, je zjistit, proč je tento výjimečný kraj zatím tak málo navštěvovaný. V praktické části se proto budu zabývat posouzení realizačních předpokladů cestovního ruchu a analýzou situace cestovního ruchu na Vysočině metodou SWOT analýzy.

Závěr - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Základní myšlenkou bakalářské práce Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu České republiky – Vysočina je bližší seznámení s cestovním ruchem v turistickém regionu Vysočina. Cílem práce je analyzovat údaje o cestovním ruchu na Vysočině a najít důvody, které vedou k nízké navštěvovanosti navzdory tomu, kolik má Vysočina turistických atraktivit. Prostřednictvím SWOT analýzy se podařilo identifikovat několik slabých stránek a rizik, které z větší části způsobují současný neuspokojivý stav. Je třeba dále sledovat trendy vývoje některých důležitých ukazatelů, každoročně dělat analýzy a pružně na ně reagovat efektivními rozhodnutími. Konkrétní výsledky ze SWOT analýzy, kde je možné se dozvědět podrobnější informace, nalezneme ve třetí kapitole v podkapitole 3.3 Závěr ze SWOT analýzy. Prezentovat zde již jednou předložené informace by bylo přinejmenším zbytečné. Cestovní ruch na Vysočině má velmi silný rozvojový potenciál, nicméně se zdá, že je odložen až na několikátou vedlejší kolej. Není se však čemu divit. Po minulých letech, kdy se kraj Vysočina potýkal s důsledky hluboké hospodářské recese, se úsilí na rozvoj cestovního ruchu značně zpomalilo. Rok 2009 byl pro kraj rokem změn, které se mohou projevit i s mnohaletým zpožděním. Cesta z recese bude tedy ještě dlouhá. Následky jsou pochopitelně znatelné ve všech odvětvích. Fond strategických rezerv byl prakticky spotřebován, vysoká dynamika rozvoje průmyslové výroby vzala za své, Vysočinu postihla i vysoká míra nezaměstnanosti, která se navíc pořád zvyšuje, byť už pomalejším tempem. To, co je v posledních letech pro cestovní ruch přínosem, je akceptování zásady udržitelnosti v rozvoji kraje. Tomuto principu dříve nebyla věnována velká pozornost, ale dnes už se stává podstatným faktorem ovlivňujícím rozhodování.

Nepřílišnou důležitost cestovního ruchu značí také to, kolik stran tato položka zabírá v různých dokumentech kraje. Například ve Výroční zprávě z roku 2009 zaujímá cestovní ruch jednu jedinou stránku ze 126 stran celkem. V Atlasu Vysočiny je ze 36 listů věnována Kultuře a cestovnímu ruchu také jediná stránka. Je ale nutno dodat, že oba dokumenty se zabývají i jinými náměty, které se dají zahrnout do činitelů cestovního ruchu. Jedná se kupříkladu o činitele realizační – dopravní infrastrukturu nebo činitele selektivní – demografickou či politickou situaci. Tematicky je od cestovního ruchu také v mnoha oficiálních dokumentech oddělena kultura a památková péče. Jelikož je rozsah bakalářských prací omezen, není možné se v rámci této práce zabývat dalšími souvisejícími aspekty zvoleného tématu. Pro bližší analýzu stavu cestovního ruchu v turistickém regionu Vysočina by bylo vhodné dále detailněji řešit problematiku všech činitelů cestovního ruchu. Kromě předpokladů realizačních, které jsou obsahem podkapitoly 2.3 Zhodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu, by se pro komplexnější pohled na věc bylo třeba zabývat i lokalizačními předpoklady, jež jsou zmiňovány jen obecně v charakteristice kraje Vysočina. Více bychom se také měli věnovat selektivním činitelům subjektivním, ale hlavně objektivním. Další rozbor politických, ekonomických, demografických a ekologických poměrů v turistickém regionu Vysočina by jistě přispěl podrobnějšími informacemi k ještě efektivnějšímu vyhodnocení všech předpokladů. Aby Vysočina mohla zlepšit své podmínky pro rozvoj cestovního ruchu na svém území, je na místě také uvažovat o způsobech financování těchto snah. To je další část, o které se nemůže tato práce poskytnout bližší informace, což je velká škoda vzhledem k důležitosti tématu. Jedná se například o Fond Vysočiny, grantové programy fondu a alokaci jeho zdrojů nebo regionální operační programy v České republice, v tomto případě se jedná o ROP NUTS 2 Jihovýchod 2007 – 2013 . Prostřednictvím těchto tematických a regionálních operačních programů jsou projekty spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie (ERDF a ESF) a také z Fondu soudržnosti Evropské unie. Jako jeden z prozatímních nedostatků byla označena i nedostatečná propagace kraje, jeho atraktivit a konkrétních produktů cestovního ruchu. Proto by bylo příhodné se seznámit také s činnostmi příspěvkové organizace Vysočina Tourism, jakým způsobem a kde přímo kraj propaguje a jaké jsou její další aktivity na podporu subjektů cestovního ruchu.

Klíčová slova - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

Cestovní ruch, turistický region, turistické atraktivity, výlety, dovolená, propagace kraje, přírodní bohatství

Obsah - Vývoj a perspektivy rozvoje cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu

1 Teoretické vymezení
1.1 Co je to turistický region?
1.2 Turistické regiony v České republice
1.3 Cestovní ruch a jeho význam pro rozvoj turistických regionů
1.4 Zdůvodnění výběru turistického regionu Vysočina
2 Turistický region Vysočina a jeho význam pro cestovní ruch
2.1 Cestovní ruch v turistickém regionu Vysočina
2.2 Nejnavštěvovanější turistické atraktivity
2.2.1.1 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
2.2.1.2 Historické jádro města Telč
2.2.1.3 Bazilika svatého Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči
2.2.2.1 Zoologická zahrada v Jihlavě
2.2.2.2 Šikland
2.2.2.3 Muzeum Vysočiny, Jihlava
2.2.2.4 Státní hrad Pernštějn
2.3 Zhodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu
2.3.1.1 Dopravní infrastruktura
2.3.1.2 Telekomunikační zařízení
3 SWOT analýza turistického regionu Vysočina
3.1 Charakteristika SWOT analýzy
3.2 SWOT analýza turistického regionu Vysočina
3.3 Závěr ze SWOT analýzy
Závěr
Souhrn
Resumé
Použité zdroje
Seznam tabulek, grafů a obrázků
Seznam příloh
Přílohy