Deformace české sociální struktury

Deformace české sociální struktury

Základní informace - Deformace české sociální struktury

Název práce: Deformace české sociální struktury

Typ práce: Seminární práce

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2011

Poznámka: PRÁCE ZDARMA !

Deformace české sociální struktury

Společně se změnami politickými, sociálními a ekonomickými, které do České republiky přinesla Sametová revoluce, přišla i proměna demografických charakteristik (sňatkové a reprodukční chování, režim úmrtnosti) naší populace. Nejedná se ovšem o nic nového, podobné demografické trendy jsou zaznamenávány ve vyspělých zemích již téměř třicet let. To poukazuje především na to, že česká společnost se přibližuje evropským standardům.

Charakteristickým rysem rodinného chování v České republice po roce 1989 jsou dva trendy, a to ubývání sňatků a snížený počet narozených dětí. Mladí lidé mají dnes větší nabídku seberealizace, zároveň je u nás špatná situace na trhu s byty. Tyto dvě navzájem nepříliš příbuzné okolnosti vedou ke stejným závěrům. Těmi jsou odklad zakládání nových domácností a odklad v rozhodování o prvním dítěti. Průměrný věk novomanželských párů a průměrný věk prvorodiček, který byl za minulého režimu nepřirozeně nízký, se tak v dnešní době přibližuje evropským standardům.

Jedním z dědictví minulého režimu je u nás deformace věkové struktury. Přirozený společenský vývoj byl po desetiletí deformován zásahy státní ekonomické a sociální politiky.

V sedmdesátých letech probíhala masivní propopulační opatření, která měla za následek rozkolísání počtu narozených dětí. Narodilo se u nás o 200 tisíc dětí více, než kdyby žádná opatření neprobíhala. Mimo vládních opatření na tento baby-boom mělo také vliv to, že dospěly silné poválečné ročníky. Populační vlna skončila největším populačním poklesem v roce 1980. Příčinou bylo úsporné korigování vládních programů a to, že dospěly slabší ročníky narozené v druhé polovině 50. let.

Děti narozené mezi lety 1974-1979, začaly koncem devadesátých let dospívat a ohlížet se po vhodném protějšku. Ovšem díky nerovnoměrnému populačnímu vývoji došlo k tzv. sňatkové tísni. Ve dvou velkých vlnách neodpovídala nabídka potenciálních ženichů a nevěst poptávce. V první polovině devadesátých let bylo nejdříve málo ženichů, ve druhé pak nedostatek nevěst. V evropské kultuře bývá nevěsta tradičně o pět a více let mladší než ženich. Dívky narozené na počátku populační vlny tudíž hledaly starší partnery. Ti ovšem pocházeli ze slabších ročníků a tím vznikl výše zmíněný nedostatek. Obdobný problém měli muži narozeni ke konci populační vlny, kteří hledali své partnerky mezi ženami narozenými ve slabých ročnících osmdesátých let.

Situace na sňatkovém trhu byla u nás po pádu starého režimu velmi specifická. Na odklad manželství neměl vliv pouze nedostatek případných parterů, ale i mnohé jiné, historicky jedinečné faktory. Dříve neměl mladý člověk tolik příležitostí, a tak brzkým sňatkem neriskoval ztrátu životních příležitostí. Nové poměry přinesly mladým lidem možnost cestovat, studovat a podnikat.

V průběhu devadesátých let vysoké školy zvýšily počet přijatých studentů o více než polovinu. Ovšem díky deformaci věkové struktury vzrostla šance na přijetí o pouhá 3%. Takové zvýšení sice ani zdaleka neodpovídá našim ambicím na zařazení mezi vyspělé země, které vesměs vzdělávají na úrovni vysoké školy zhruba dvojnásobný podíl mladých lidí, na sňatkovém trhu však představuje citelný úbytek. Kapacity vysokých škol zkrátka nepobraly davy dětí z Husákova baby-boomu a následky se projeví v ukazatelích konkurenceschopnosti naší ekonomiky na evropském trhu ještě v dalších desetiletích. První dvě vlády promeškaly možnost investovat do tak obrovského lidského kapitálu a neřešením situace na českých vysokých školách připravily množství mladých lidí o možnost studovat. A tak se stalo, že mladí lidé, kteří byli ochotni odložit rodičovství a chtěli dosáhnout nejvyšší možné kvalifikace nebyli na univerzity přijati, protože pro ně zkrátka nebylo dost volných místa. Tak tato generace vstupuje do Evropy nejen s méně dětmi, ale také s nižším vzděláním.

Dle demografů patří naše společnost historicky do západoevropského typu. A nebýt toho, že jsme byli nepřirozenou cestou přiřazeni k typu východoevropskému, mohly u nás všechny výše uvedené demografické trendy probíhat přirozenou cestou již od sedmdesátých let. Populační procesy, které u nás probíhají od počátku devadesátých let, mají za následek úhrnnou plodnost v rozmezí 1,2 – 1,8 dětí na jednu ženu. Tento proces je u nás opožděn asi o třicet let, o to je však intenzivnější. Tyto nízké počty narozených dětí občas vzbuzují obavy z možných negativních dopadů na naši ekonomiku, přesněji z celkového zpomalení ekonomického vývoje. Jsou obavy ze zestárnutí pracovní síly a tím i ze snížení její pracovní produktivity. Jak se ovšem ukazuje na západ od našich hranic, bezprostřední důsledky záporné populační bilance nemusejí být nutně negativní. Česká pracovní síla v následujících desetiletích poněkud zestárne, bude to ovšem kompenzováno vyšší vzdělaností a tím spojenou vyšší výkonností. Není zřejmě ani na místě obávat se populačního úbytku. Díky prodlužující se věkové hranici odchodu do důchodu, zůstane podíl ekonomicky aktivní populace přibližně stejný.

Každá sociální změna nebo transformace přináší určité náklady a výnosy. Do nákladů za nastolení svobodného politického a ekonomického systému musí naše společnost zařadit pokles úhrnné plodnosti, pohybující se pod mírou běžnou ve vyspělých zemích. Pokud bude tento trend pokračovat i v dalších letech neubráníme se výrazně stárnoucí populaci. To bude mít zřejmě za následek imigrační tlaky a v některých sektorech i naléhavou potřebu pracovníků ze zahraničí. Náhlý vzestup národnostní diverzifikace, ať je považována za jakkoliv prospěšnou, bývá provázen sociálním neklidem a obtížnou vzájemnou adaptací. Není rozumné schovávat hlavu do písku a myslet si, že České republiky se podobné problémy nemohou dotknout. Proto se z reprodukčního chování, přestože je především soukromou záležitostí každého jedince, stává v současné době svrchované politikum.

Klíčová slova - Deformace české sociální struktury

Sociální struktury, sociální struktura, sociologie, socialismus, porodnost, úmrtnost, sňatky, sociální struktura, deformace české sociální struktury


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420 604 900 289

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde