Československo v období perestrojky

Mohutné změny v Sovětském svazu způsobené politickým táním vynesly do čela Michaila Gorbačova. Jeho prvním činem po zvolení generálním tajemníkem ÚV KSSS na dubnovém plénu 1985 byl návrh na svolání XXVII. Sjezdu KSSS. Datum konání tohoto pléna, 23. duben 1985, je počátečným hvězdným okamžikem perestrojky. Jejím impulsem se stalo první otevřené přiznání hluboké krize, do které se dostala socialistická společnost, i když její stav byl eufemisticky označen jako předkrizová situace. Došlo k doznání ztráty historické perspektivy socialismu a jeho přitažlivosti samými jeho nositeli. Místo pro léta utvářené iluze pocitu hrdosti a pocitu hlubokého uspokojení se přešlo na cestu relativně objektivní analýzy situace v sovětské společnosti i ve straně. Koncentrovaným vyjádřením perestrojky se stala slůvka glasnosť a perestrojka. Termínem perestrojka v politickém smyslu označujeme skutečnost, že občanům bude poskytnuto více práv. Gorbačov vyzval občany k zodpovědné spolupráci na přestavbě hospodářství. V tom spočíval patrně vlastní cíl reforem. Přehnané zbrojení, chyby v plánovací mašinérii a chybějící materiální pobídky pracujících vedly k nedostatečným investicím, k zaostávání v oblasti modernizace průmyslu a infrastruktury i ke zcela nedostatečnému uspokojování obyvatelstva ve sféře spotřeby a služeb. Reformy v období přestavby však nevedly k uspokojivým výsledkům. Trpělivost sovětských občanů byla vystavena tvrdé zkoušce, zatímco Gorbačovova pružná zahraniční politika si na Západě získala velké sympatie. Hospodářské a politické uvolnění druhé poloviny 80. let 20. století bylo zaznamenáno i v socialistickém Československu. Vedení KSČ přijalo za nástupu Gorbačovovy politiky osvědčenou taktiku. V situaci, která si vyžaduje nová slova, se mlčí a čeká se, až zase bude možno říkat slova stará.