Azylové domy, nezaměstnaní a jejich specifika

Základní informace

Název práce: Azylové domy, nezaměstnaní a jejich specifika

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 80 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2009

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0337 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn

Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku nezaměstnanosti s následným bezdomovectvím a na popis sociální péče o bezdomovce ve dvou konkrétních azylových domech. Zvolené téma má zodpovědět otázku, jak je o sociálně znevýhodněné lidi postaráno, jakou měrou se oni sami podíleli na vzniku své tíživé životní situace a jak chtějí tuto situaci řešit.
Cílem práce je prokázat, jaké faktory se podílí na ztrátě zaměstnání a na ztrátě bydlení, uvést její příčiny a důsledky; seznámit veřejnost s tím, jaký vliv na bezdomovectví mají různá specifika nezaměstnaných a nakonec – jaké pomoci od azylových zařízení a od státu se těmto lidem dostává. K výzkumu bude použito různých metod – rozhovorů, dotazníků, pozorování; ale také bibliografických analýz a kazuistik. Obsah této bakalářské práce by měl přispět k zodpovězení aktuálních otázek na téma nezaměstnanost a bezdomovectví a přinutit soudobou společnost k zamyšlení nad zvyšujícími se nároky na sociální péči.

„Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný“. Slovo práce může mít několik významů – od zaměstnání přes práce v domácnosti a činnost pro vlastní potěšení (např. hobby) až po slovo, označující místo výkonu práce nebo zaměstnání. Samotné slovo zaměstnání znamená vztah k práci, založený pracovní smlouvou, zahrnující i materiální odměnu za pracovní výkon. Nemít práci znamená nejen ztrátu zaměstnání, ale také překážku v provozování nějaké systematické činnosti, jejímž výsledkem je nuda. Nemít zaměstnání znamená nemít příjem a s tím související problémy se zajištěním základních lidských potřeb. Práce je pro člověka nejdůležitější podmínkou jeho existence, přináší mu materiální užitek, dává mu pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Začleňuje ho do sociálních vztahů, uspokojuje potřeby ctižádosti, sebeuplatnění i sebeúcty. Násilné porušení vztahu práce a života člověka má prokazatelné negativní následky - sociální, psychologické i zdravotní.
Starověcí Řekové se domnívali, že práce je něco sprostého a proto veškerou manuální práci přenechávali svým otrokům. Otroci a nevolníci nemuseli mnoho pracovat – volný čas byl totiž nejen odpočinkem od práce, ale i dobou k přemýšlení, vzdělávání a rozvíjení vlastní osoby. Protestantská pracovní morálka zničila tento pohled na práci; zaměstnání a volný čas si vyměnily svá místa. Práce se tak stala jediným řídícím principem života a u mnoha lidí došlo vlivem nedostatku práce k rozpadu osobnosti. Volný čas byl jen proto, aby odpočinutí zaměstnanci mohli podávat vyšší výkon. Tento moderní způsob myšlení je založen na pocitu viny, který jej činí efektivnějším. Vina zbavuje lidi pocitu uspokojení z práce – mají výčitky, i když jedou na dovolenou. Každý, kdo pracuje jen na zkrácený úvazek, není považován za řádně přispívajícího člena společnosti. Mnoho lidí by vystačilo s nižší mzdou, poskytnutou za kratší pracovní dobu, ale většina z nich radši pracuje na plný úvazek, aby se necítili vinni.
Definice nezaměstnanosti podle Mezinárodního úřadu práce v Ženevě považuje za nezaměstnaného jen uchazeče o zaměstnání, tedy občana, který není v žádném pracovním nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně na budoucí povolání a který požádal osobně nebo písemně o zprostředkování vhodného zaměstnání u úřadu práce v místě svého trvalého bydliště.
Nezaměstnaní lidé se dělí do čtyř základních skupin, které se navzájem různě prolínají:

lidé, kteří chtějí pracovat (z různých důvodů dobrovolně mění pracovní místo a svou nezaměstnanost berou jako nezbytně nutnou dobu k nástupu do jiného pracovního místa)
lidé, kteří nechtějí pracovat (udržují si statut nezaměstnaného a žijí ze sociálních dávek)
lidé, kteří nemusí pracovat (nemají potřebu hledat zaměstnání, protože jsou nějakým způsobem finančně zajištěni, např. dědicové, výherci v loterii, rentiéři…)
lidé, kteří nemohou pracovat (patří do některé ze skupin, znevýhodněné na trhu práce - lidé, závislí na drogách, zdravotně postižení, psychicky nemocné osoby…)

Negativní vliv sociálního státu na růst nezaměstnanosti se stává velkým problémem společnosti. Základní otázkou je, zda vstoupit na trh práce nebo se raději držet stranou; z toho vyplývají další otázky, jako např. jestli výše podpor a malý zájem o práci za minimální mzdu nevedou spíše ke ztrátě dalšího zájmu o placenou práci. Mnozí nezaměstnaní se ptají, proč se namáhat chodit do práce za malý plat, když při troše námahy lze od státu získat několik různých příspěvků, různě je kombinovat, navazovat na sebe a užívat si přitom volného času? Uživatelé azylových zařízení nemusí vynakládat ani tu trochu námahy – pracovníci těchto zařízení veškeré vyřizování odborně obstarají za ně.
Podle některých studií vede ke ztrátě motivace hledání práce více než samotná výše podpory délka doby, po kterou je tato podpora poskytována. U mnoha příjemců dávek sociálního státu je těžké posoudit, zda je jejich nezaměstnanost nedobrovolnou (i když ve většině případů tomu tak skutečně je), či zda nejde jen o strategii spojenou se současnou výdělečnou aktivitou v šedé ekonomice. Velká část zaměstnání, která tito lidé mohou pravděpodobně získat, by jim totiž přinesla nejen pouze o málo vyšší příjem, než jsou jejich příspěvky v nezaměstnanosti, ale také rutinní, nudnou, namáhavou práci, s níž se nelze příliš identifikovat.
Ve druhé řadě působí nezaměstnanost problém ostatním daňovým poplatníkům – ti platí vyšší daně jednak na pokrytí neodvedených daní, které by platil nezaměstnaný, kdyby byl zaměstnán, a jednak platí daně na sociální dávky pro nezaměstnaného a jeho rodinu, na které mu z důvodu nezaměstnanosti plyne nárok. Hrubým odhadem na ušlých přímých daních včetně pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení a na dávkách pro nezaměstnaného a jeho rodinu stojí nezaměstnanost v České republice daňové poplatníky desítky miliard korun ročně.

Klíčová slova

Azylové domy, nezaměstnaní, sociální, nepřizpůsobiví, práce, bezdomovectví, nezaměstnanost, specifika nezaměstnaných, příčiny nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti, sociální péče, bezdomovci, ztráta bydlení, dobrovolné bezdomovectví, bezdomovec

Obsah

ÚVOD
TEORETICKÁ ČÁST
1. NEZAMĚSTNANOST
1.1 Specifika nezaměstnaných
1.2 Příčiny nezaměstnanosti
1.3 Důsledky nezaměstnanosti
1.4 Jak léčit nezaměstnanost?
2. AZYLOVÉ DOMY
2.1 Historie sociální péče
2.2 Specifika klientů
2.3 Poskytovaná péče
2.3.1 Příklady sociální péče
2.3.2 Výhody dobrovolného bezdomovectví
2.3.3 Vliv péče státu na bezdomovce
PRAKTICKÁ ČÁST
3. KLIENTELA AZYLOVÝCH DOMŮ
3.1 Hypotézy
3.2 Použité metody, techniky a postupy
3.3 Harmonogram postupu
3.4 Analýzy výzkumů
3.4.1 Ztráta bydlení jako důsledek nezaměstnanosti
3.4.2 Příjmy klientů
3.4.3 Rozdělení specifik klientů
3.4.4 Práceschopnost
3.4.5 Spokojenost klientů
3.4.6 Práce sociálních pracovníků
3.5 Dílčí závěry
3.6 Stanovené hypotézy:
ZÁVĚR
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
ZÁKONY A VYHLÁŠKY
SEZNAM TABULEK
SEZNAM PŘÍLOH

Stažení práce

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem.

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0337 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.