Daň z nemovitosti

Základní informace - Daň z nemovitosti

Název práce: Daň z nemovitosti

Typ práce: Bakalářská práce

Rozsah práce: 50 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2010

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně


Stažení práce - Daň z nemovitosti

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0366 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Daň z nemovitosti

V této bakalářské práci se budeme věnovat tématice daní z nemovitostí. Stěžejním pramenem k prostudováním tématu nám bude zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v platném znění (dále jen „zákon“) který byl od doby svého vzniku mnohokrát novelizován, přičemž množství novel odráží bohatou dynamiku vývoje tématu, které je předmětem našeho zkoumání. Poměrně důležitou roli plní také prováděcí vyhláška zákona, kterou je vyhláška Ministerstva financí č. 12/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (dále jen „vyhláška“).
Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993 a nahradil tak dosavadní daň zemědělskou z pozemků podle zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a dále daň domovní podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.
Do nabytí účinnosti zákona se velká část nemovitého majetku vůbec nezdaňovala. Zdanění podléhaly pouze pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda v lepších agroekologických podmínkách a okrasné zahrady ve vlastnictví občanů.
Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani z pozemků se nezapočítávaly pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů zemědělských družstev, které souvisely s pozemkem, na němž se nacházela obytná budova, nebo byl v zastavěném území obce, činila-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2. Domovní dani podléhaly pouze budovy zřízené k trvalým účelům včetně plochy jimi zastavěné. Nezdaňovaly se budovy v tzv. socialistickém vlastnictví.
Nemovitostmi se v souladu s § 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, rozumějí pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. V porovnání s dosavadní zemědělskou daní z pozemků a domovní daní se tak zdaňují téměř všechny pozemky a stavby. Také tato bakalářská práce bude tématicky ve své teoretické části v zásadě rozdělena na kapitolu o dani z pozemku a kapitolu o dani ze staveb. V praktické části se pak zaměříme na některé příklady vyskytující se v daňové a účetní praxi a tyto se pokusíme analyzovat a vyřešit.
Problematika zdaňování majetku je jednou z významných oblastí daňové politiky státu, neboť daňové nástroje působící při zdaňování různých forem majetku poplatníků přispívají bezpochyby k formování určitých ekonomických a sociálních procesů ve společnosti.
Výnosy pramenící ze zdanění nemovitostí jistě přispívají k vyváženosti a k vyššímu stupni strukturovanosti daňové soustavy, k rovnoměrnějšímu rozdělení daňového břemene na jednotlivé skupiny poplatníků a v neposlední řadě k diverzifikaci portfolia příjmové stránky jednotlivých stupňů veřejných rozpočtů.

Ukázka - Daň z nemovitosti

Poplatníkem daně z pozemků je zpravidla vlastník pozemku, tj. osoba, která je zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí k 1. lednu zdaňovacího období, na který je daň vybírána. Poplatníkem daně je vlastník především proto, že daň je svou povahou daní majetkovou.
U pozemků ve vlastnictví státu je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů . Organizační složkou státu jsou např. ministerstva a jiné správní úřady státu, soudy, státní zastupitelství, Akademie věd České republiky. Organizační složka státu není právnickou osobou, má však právo hospodařit s majetkem státu na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, a toto právo se zapisuje do katastru nemovitostí. Poplatníkem z pozemků ve vlastnictví státu může být též právnická osoba, která má právo trvalého užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. V § 59 tohoto zákona pro výpůjčku byla prodloužena lhůta na 6 let.
Nájemce je poplatníkem tehdy, má-li v nájmu pozemky evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. Pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem je pozemek, který na listu vlastnickém je veden bez označení druhu a způsobu využití pozemku. Jde převážně o zemědělské a lesní pozemky. Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují do doby jejich zobrazení katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelujícího řízení. Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu.
Nájemce je též poplatníkem u pronajatých pozemků, které spravuje Pozemkový fond České republiky nebo Správa státních hmotných rezerv, nebo které byly převedeny na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí (ve smyslu zákona o zrušení Fondu národního majetku).
Na přechodnou dobu ve zdaňovacím období 2005 až 2007 je možné za poplatníka považovat nájemce, pokud se tak strany dohodnou a splní podmínky v § 3 odst. 3 zákona o dani z nemovitostí. Dohodne-li se vlastník pozemku s nájemcem pozemku, je nájemce pozemku povinen ve zdaňovacích obdobích 2005 až 2007 včetně postupovat podle ustanovení § 3 odst. 2 ve znění účinném do 31. 12. 2004; v takovém případě se nájemce pozemku považuje za poplatníka daně z pozemku se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími. Tuto dohodu je nájemce povinen správci daně doložit ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Jde o specifické ustanovení platné pouze v období 2005 - 2007, respektující dohodu vlastníka a nájemce, kdo bude poplatníkem daně.
Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. Uživatel pozemku je poplatníkem, jestliže není možné vyčlenit v rámci pozemkových úprav vlastníkovi jeho konkrétní vlastní pozemek k zajištění zemědělské výroby a proto mu např. pozemkový úřad přidělil do časově omezeného nájmu náhradní pozemek nebo má v užívání scelené pozemky navrhované k výměně vlastnických práv ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Podle cit. zákona předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Pozemkovými úpravami se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Provedení pozemkových úprav vede k upřesnění vlastnictví pozemků co do výměry i polohy, případně i vytyčení jejich hranic v terénu, umožní ukončit zatímní užívání cizích pozemků. Do provedení pozemkových úprav k pozemkům je poplatníkem daně ten, kdo skutečně užívá pozemek v terénu reálně existující.
Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. Zásada společně a nerozdílně znamená, že daňové přiznání podává a daň platí kdokoliv z poplatníků, nerozhoduje výše jednotlivých podílů. Výjimkou ze zásady placení daně společně a nerozdílně je podání daňového přiznání za podíl podle § 13a odst. 5 zákona.
Je-li podle zákona o vlastnictví bytů spoluvlastnictví k pozemku odvozeno od vlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru, který je evidován v katastru nemovitostí, je poplatníkem daně z pozemku vlastník bytu nebo samostatného nebytového prostoru ve výši svého podílu na celkové dani z pozemku odpovídajícího spoluvlastnickému podílu na pozemku evidovanému v katastru nemovitostí. Spoluvlastníci bytu nebo samostatného nebytového prostoru jsou povinni platit daň ze svého podílu na pozemku společně a nerozdílně.

Závěr - Daň z nemovitosti

V této práci jsem se zabývali navýsost pozoruhodným tématem daně z nemovitosti. Jedná se o poměrně složitou problematiku a ačkoliv zákon o dani z nemovitostí prodělal za dobu své existence celou řadu novelizací, koncepce daně se v základních rysech nemění a je tedy poměrně stabilní.
Daň z nemovitosti tvoří dvě dílčí daně – daň ze staveb a daň z pozemku. Obě daně mají odlišný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy vlastníka. Na první pohled je nám jasné, že tato daň, byť tvoří součást příjmů státního rozpočtu, nemá vedlejší funkci některých dalších společenských regulativů (jako je tomu např. u spotřebitelské daně) ani nemá za úkol suplovat sociálně – solidární úkoly ve společnosti (jako je tomu v některých případech u daní z příjmů).
Jádro této práce tady tvoří teoretický rozbor a analýza problematiky daně z nemovitostí, přičemž byla sledována nejen legislativní linie, ale i postřehy odborné veřejnosti publikované v odborných publikacích. Další částí práce je část praktický, kterou jsme rozdělili na tři díly, přičemž každý z nich se věnuje praktickým aspektům zkoumaného tématu z jiného úhlu pohledu. Na závěr práce byla zařazena jakožto exkurz kapitola o dani z převodu nemovitostí, neboť její prezentace se přímo nabízí z hlediska podobnosti předmětu daně. Play free slot machine games by IGT is here: https://reallybestslots.com/software/igt/ demo IGT, no download, no registration

Klíčová slova - Daň z nemovitosti

ČNB, Česká národní banka, Centrální banka, Národní banka československá, Státní banka Československá, Dohled nad finančním trhem, Etický kodex ČNB, Evropská centrální banka


Obsah - Daň z nemovitosti

1. Úvod
2. Centrální banka
3. Česká národní banka
3.1. Minulost
3.1.1. Národní banka československá
3.1.2. Protektorát
3.1.3. Poválečné intermezzo
3.1.4. Státní banka Československá
3.1.5. Polistopadové období
3.2. Současnost
3.2.1 Dohled nad finančním trhem
3.2.2. Etický kodex ČNB
3.3. Budoucnost
4. Evropská centrální banka
5. Závěr
Přílohy
Použité prameny

Stažení práce - Daň z nemovitosti

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 200 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0366 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420 604 900 289

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde