Vývoj a současné postavení Číny ve světové ekonomice

Čína představuje nejdynamičtěji se vyvíjející velkou ekonomiku světa. Ještě v sedmdesátých letech minulého století se jednalo o bezvýznamnou ekonomiku, která byla schopna ovlivňovat mezinárodní dění jen velmi nepatrně. V současné době však Čína patří mezi největší světové dovozce a vývozce, řadí se k předním příjemcům přímých zahraničních investic a zároveň se sama stává významným investorem, dlouhodobě vykazuje vysoký hospodářský růst a rovněž představuje zdroj růstu pro značnou část ostatních zemí. Pro mnoho rozvojových zemí je Čína v současnosti rovněž významným poskytovatelem zahraniční pomoci, celkový objem poskytnuté pomoci zemím jihovýchodní Asie dokonce překonává zahraniční pomoc směřující do tohoto regionu ze Spojených států amerických.
Hospodářský rozvoj Čínské lidové republiky tak nemá v historii obdoby. Tato země dnes ovlivňuje každého z nás, ať už jako spotřebitele, zaměstnance nebo občana. Jestliže se Číně podaří vypořádat se se svými nemalými problémy a udržet nastolený směr rozvoje, mohla by tato země již v poměrně blízké budoucnosti převzít od Spojených států postavení největší světové ekonomiky. Pořádaní Olympijských her v roce 2008, Expa 2010 či závodů Formule 1 pak jen podtrhuje skutečnost, že Čína je v současnosti považována za důležitého aktéra mezinárodních vztahů obecně. Rozmach Číny by však neměl být žádným překvapením, vždyť po cela staletí byla tato země největší a nejvyspělejší ekonomikou světa.
Cílem této diplomové práce je stručně a jasně popsat vývoj postavení čínského státu ve světě, identifikovat hlavní faktory stojící za realizací ekonomických reforem a zachytit průběh těchto reforem a jejich dopad na čínské hospodářství. Důraz je pak kladen zejména na charakteristiku současného postavení Čínské lidové republiky ve světové ekonomice prostřednictvím analýzy dopadu vstupu této země do Světové obchodní organizace a aktuálního stavu čínské ekonomiky. Dále si tato práce klade za cíl vyhodnotit dopad světové ekonomické krize na čínskou ekonomiku a na postavení Číny ve světovém ekonomickém dění, nastínit nejvážnější problémy, kterým Čína v důsledku svého hospodářského rozmachu čelí, a rovněž vyhodnotit vztahy Číny s jejími dvěma hlavními obchodními partnery a vybranými zeměmi asijského regionu.
Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá čínskými dějinami, s důrazem na dvacáté století, protože právě v historii této země spočívá klíč k pochopení významných změn, k nimž dochází v čínské ekonomice od konce 70. let minulého století a jejichž cílem bylo vrátit Číně místo, které jí náleží – ve středu světa. Podstatná část první kapitoly se pak zaměřuje na ekonomické reformy, jakožto na jeden z podnětů současného ekonomického rozvoje Číny, na jejich průběh, charakteristiku a především pak na vyhodnocení jejich dopadu na čínské hospodářství.
Předmětem druhé kapitoly je přiblížení politiky otevírání Číny světu. Jedná se totiž o důležitý průlom v čínské ideologii, protože Čína se vždy snažila o určitou izolaci vůči okolnímu světu. Druhá kapitola se tedy věnuje vývoji zahraničního obchodu Číny, problematice směnného kurzu čínské měny a problematice přímých zahraničních investic. Závěrečná část této kapitoly se pak věnuje zapojování Číny do mezinárodního společenství, zejména toho ekonomického, s důrazem na vstup této země do Světové obchodní organizace. Tento vstup totiž představoval pro Čínu z hlediska jejího dalšího ekonomického rozvoje důležitou událost. Druhá kapitola tedy na závěr pojednává o závazcích a přínosech vyplývajících Číně z jejího vstupu do WTO, o dopadech tohoto vstupu na čínskou ekonomiku a o tom, jak své závazky Čína ve skutečnosti plní.
Následující kapitola se pak zabývá analýzou vybraných makroekonomických ukazatelů a jejich vývojem na počátku nového tisíciletí. Když vypukla světová ekonomická krize, jakožto důsledek americké hypoteční krize, vidělo poměrně velké množství států svou spásu právě v Číně. Součástí této kapitoly je proto také analýza vlivu této krize na čínské hospodářství a na postavení Číny ve světové ekonomice. V závěru třetí kapitoly jsou pak rovněž zmíněny některé hlavní problémy, s kterými se země v souvislosti se svým rozvojem potýká.
Rozvoj čínského hospodářství s sebou přinesl i rozvoj vnějších vztahů Číny. Poslední kapitola se proto zabývá analýzou vztahů Číny s jejími dvěma největšími obchodními partnery – Spojenými státy americkými a Evropskou unií. V oblasti vztahů mezi Čínou a Spojenými státy jsou podrobněji zmíněny rovněž třecí plochy jejich vzájemných vztahů, v případě vztahů s Evropskou unií se tato kapitola zabývá také problematikou čínského textilu a potenciální hrozbou čínských automobilek. Závěr čtvrté kapitoly je pak věnován vztahům Číny s některými jejími asijskými sousedy.