Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Základní informace - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Název práce: Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 75 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2007

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Výborně


Stažení práce - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 250 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0402 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Souhrn - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Práce se zabývá srovnáním zemí Evropské unie na základě čtyř makroekonomických ukazatelů – hrubý domácí produkt, inflace, nezaměstnanost a zahraniční obchod. Srovnání vychází z údajů zveřejněných Eurostatem – Statistickým úřadem Evropské unie.
První část popisuje jednotlivé ukazatele – jejich charakteristiky, způsob výpočtu, nevýhody. Tato část slouží čtenářovi k tomu, aby získal přehled o použitých indikátorech.
Samotné srovnávání států Evropské unie obsahuje data pro jednotlivé ukazatele za určité období. Data jsou setříděna podle hodnoty (extrémy, průměrné hodnoty), použita k vytvoření grafického znázornění a k vyhodnocení průběhu. Jednotlivé hodnoty jsou porovnávány a jsou zjišťovány jak podobné tak rozdílné rysy v jednotlivých státech. Nakonec je také vždy připojeno srovnání Evropské unie s Japonskem a USA.
V závěru jsou shrnuty výsledky zjištěné u jednotlivých ukazatelů a nechybí ani obecná zjištění.

Úvod - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Počátky Evropské unie se datují již od roku 1951, kdy vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli, jehož členy byly Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Francie, Itálie a Německo. K prvnímu úspěšnému rozšíření Společenství došlo o více než 20 let později (v roce 1973), kdy se novými členy staly Dánsko, Irsko a Velká Británie. V té době již Evropské hospodářské společenství mělo tedy 9 členů. V roce 1981 přistupuje do EHS Řecko a o pět let později jsou přijaty také Portugalsko a Španělsko.
V roce 1992 byly podepsány Maastrichtské smlouvy (vstoupily v platnost 1.11. 1993), na jejichž základě vznikla Evropská unie. Novými členy Unie se v roce 1995 stávají Finsko, Švédsko a Rakousko a celkový počet členů je 15 – odtud tedy označení EU 15.
K poslední rozšíření Unie došlo tzv. variantou „velkého třesku“, kdy v roce 2004 přistoupilo nových 10 států – Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. Tyto nové země jsou často označovány jako EU 10.
Evropská unie se tedy stále rozrůstá. Po vstupu nových deseti států v roce 2004 už čítá 25 členů. Každá z členských zemí má svá specifika – jinou rozlohu, různý počet obyvatel (a tedy i hustota obyvatel), polohu a přírodní podmínky, nerostné bohatství. Všechny tyto faktory mají nesporně vliv na ekonomické výsledky země.
Jaké však jsou tyto výsledky? Zaostávají nové země za původní „Patnáctkou“, nebo se jim postupně daří rozdíly vymazávat? A jaká je pozice Evropské unie vzhledem k vyspělým ekonomikám světa jako je Japonsko a USA? Na tyto a další otázky se práce snaží nalézt odpovědi.

Cíl práce a metodika - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Cílem této práce je analyzovat hodnoty makroekonomických ukazatelů dosahovaných státy Evropské unie a porovnat je mezi sebou. Práce by měla na základě dosahovaných hodnot určit pořadí států, porovnat vývoj v průběhu sledovaného období a zaměřit se na podobné i rozdílné rysy v jednotlivých zemích, jak v rámci států EU 15 a EU 10, tak v rámci celé Evropské unie.

Vychází se přitom z hodnot makroekonomických ukazatelů za dané období poskytnutých Statistickým úřadem Evropské unie. Pro jednotlivé státy je udělán průměr hodnot za sledované období, který je pak porovnáván s ostatními průměry a je vytvořeno pořadí států na základě těchto výsledků.

Díky grafickému znázornění je možno dobře sledovat vývoj ukazatele v jednotlivých státech. Vývoj je uvažován společně s dosahovanými hodnotami, z čehož jsou učiněny závěry o situaci v zemi.

Pro porovnání jsou použity jak statické tak dynamické ukazatele. Je proto možno porovnávat státy jak podle dosahovaných hodnot v jednotlivých letech (např. HDP/obyv.), tak na základě vývoje indikátoru v průběhu sledovaného období (např. míra růstu zaměstnanosti).

Chceme-li posoudit ekonomickou vyspělost země, bude nás jistě v první řadě zajímat celkový produkt daného státu. Díky němu získáme přehled o celkovém výkonu ekonomiky, tedy i jaké byly příjmy obyvatel země.

Hodnota celkového produktu ale nemá potřebnou vypovídací hodnotu. Může pramenit například z velkého počtu obyvatel. Je proto dobré hodnotit státy na základě ukazetelů přepočítaných na jednu osobu (např. HDP na obyvatele, produktivita práce) nebo se zaměřit na vývoj indikátoru vzhledem k předchozímu období.

Celkový produkt však není jediným ukazatelem, o který bychom se měli zajímat. Stát může sice hodně vyrábět, ale na druhé straně má třeba problémy s nezaměstnaností a vysokou inflací. To může vést k nepokojům, stávkám, sociálním problémům a celkovému snížení blahobytu obyvatel země.

Další důležitou informací jsou údaje o zahraničním obchodě země. Je dobré vědět, zda stát spíše výrobky dováží či vyváží, jaké jsou jeho hlavní dovozní komodity, zda vyváží zemědělské nebo průmyslové výrobky apod. I tyto údaje nám poskytnou určitý náhled na daný stát. Zjistíme, v jaké oblasti je země soběstačná (či dokonce úspěšná) a co naopak potřebuje dovážet z okolních států.

Tato práce se zabývá porovnáním zemí Evropské unie na základě čtyř makroekonomických ukazatelů. Má za úkol vytvořit určitý přehled o ekonomické situaci v zemi. Snaží se nacházet shodné i rozdílné rysy jak mezi všemi zeměmi Evropské unie, tak v rámci států EU 10 a EU 15. Klade si tedy následující cíle:

  • Vytvořit pořadí států podle hodnoty ukazatelů
  • Poukázat na extrémní hodnoty
  • Zhodnotit vývoj ukazatele jednotlivých států
  • Nalézt shodné a rozdílné rysy ve vývoji indikátorů zemí EU
  • Začlenit země s podobným průběhem ukazatele do skupin
  • Porovnat výsledky Evropské unie s hodnotami Japonska a USA

Závěr - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Způsobů jak hodnotit ekonomickou vyspělost země je mnoho. Na základě jediného ukazatele nelze dělat obecné závěry, proto je třeba zohlednit co nejvíce oblastí. Nyní následuje shrnutí zjištěných výsledků pro jednotlivé indikátory. Pokud by byl hrubý domácí produkt jediným ukazatelem pro zjištění ekonomické situace v zemi, bylo by jasným favoritem bez konkurence Lucembursko, které má nejen značný náskok před ostatními státy Evropské unie, ale dokonce jeho hodnoty HDP stále narůstají.
Na opačném konci bychom nalezli státy EU 10, mezi nimiž nejnižších hodnot dosahovalo po celé období Lotyšsko. Je ale třeba říci, že rozdíl mezi velikostí HDP na obyvatele v posledním Lotyšsku a předposledním Polsku je velice malý. Celkově státy EU 15 vykazují vyšší hodnoty HDP než státy EU 10. Je zde však i několik výjimek. Stabilně kolem čtrnácté pozice se udržuje Kypr a naopak do prvních patnácti pozic se nevešly Řecko a Portugalsko, před které se tak zařadily Slovinsko a Česká republika.
Pod průměrem Evropské unie se kromě států EU 10 vyskytují také Řecko, Španělsko, Portugalsko a od roku 2002 i Itálie. Naopak nadprůměrných hodnot se postupně podařilo dosáhnou Finsku s Irsku.
Míra růstu HDP byla vysoká především v nově přistoupivších státech (s výjimkou Malty) a v zemích EU 15 vykazujících nižší hodnotu HDP, jako je Řecko a Španělsko. Velký růst zaznamenalo také Irsko, které se postupně zařadilo na druhou pozici za Lucembursko s velkým náskokem na následující země.
Klesající průběh indexu byl zjištěn v Německu, Itálii a na Maltě. Německo na to doplatilo největším propadem umístění v porovnání s ostatními státy. Největší míra růstu HDP byla zaznamenána v pobaltských republikách a v Irsku.
Ve většině zemí byly úspěšnými lety, ve kterých docházelo k růstu HDP roky 1997, 2000 a 2004. Naopak nízkou míru růstu vykazovalo mnoho států v letech 1999, 2001, 2003 a 2004.
Kromě celkové výkonnosti ekonomiky je také možno se zaměřit na vývoj cenové hladiny – tedy inflaci. Ačkoliv je růst cenové hladiny běžným jevem, je důležité sledovat jeho velikost a průběh.
Ve všech zemích Evropské unie je možné pozorovat podobný průběh vývoje cenové hladiny, kdy hodnota indexu většinou klesala (tzv. desinflace) až do roku 1999 (resp. 1998), od kdy začala opět stoupat a dosáhla svého vrcholu v roce 2000 (resp. 2001), od kdy opět klesala. K dalšímu nárůstu došlo v zemích EU 15 v roce 2004 a v zemích EU 10 již o rok dříve.
Ve sledovaném období došlo v jediných dvou státech k deflaci (tedy snížení cenové hladiny) a to v Litvě a v České republice.
Téměř všechny země EU 10 dosahovaly v průměru vyšších hodnot indexu než byl průměr EU 25. Jedinou výjimku tvořily Kypr a Malta. Ze zemí EU 15 byly vyšší hodnoty než průměr Evropské unie zaznamenány v Řecku, Španělsku, Irsku, Itálii a Portugalsku.
Průměrně nejvyšší inflace dosahovalo během sledovaného období Maďarsko, Slovinsko, Polsko a Estonsko a naopak v průměru nejnižší nárůst cenové hladiny byl zaznamenán v Německu, Finsku, Švédsku, Velké Británii, Rakousku, Francii a Belgii. Extrémně vysoké hodnoty indexu byly zjištěny v rce 1996 v Litvě, Maďarsku a Estonsku.
Kromě celkových výkonů ekonomiky a pohybu cenové hladiny je třeba věnovat pozornost také otázce, která souvisí nejen s ekonomickou, ale i se sociální oblastí státu, a tou je nezaměstnanost.
Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti jsou téměř stejně vysoké pro státy EU 15 a EU 10. Polovina nově přistoupivších států dokonce vykazovala průměrně nižší nezaměstnanost než byl průměr EU 15. Naopak vyšší než průměrnou nezaměstnanost EU měly mezi státy EU 15 Španělsko, Finsko, Řecko, Francie a Itálie. Zde tedy nacházíme rozdíl oproti dvěma předchozím indikátorům, v nichž státy EU 15 dosahovaly obecně lepších výsledků.
Ve sledovaném období byla extrémně vysoká míra nezaměstnanosti zaznamenána ve Španělsku, Polsku a na Slovensku. Naopak hodně nízké procento nezaměstnaných lidí bylo zjištěno v Lucembursku, Nizozemí, Rakousku a na Kypru. Uvedené státy měly během sledovaného období zároveň nejvyšší (resp. nejnižší) průměrnou míru nezaměstnanosti.
Během sledovaného období byl největší pokles zaměstnanosti zaznamenán v Lotyšsku, Estonsku, Finsku, Litvě a ve Švédsku. Nejvíckrát se nezaměstnanost zvýšila v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V těchto třech zemích došlo k velkému zlepšení v této oblasti až v posledních letech.
Pouze k nárůstu zaměstnanosti došlo v Irsku a Lucembursku a pouze jednou se nezaměstnanost zvýšila ve Velké Británii a Řecku. Nejvyšší růst zaměstnanosti byl zaznamenán v Irsku, na Kypru a na Maltě.
Určitou kombinací hrubého domácího produktu a zaměstnanosti je produktitiva práce, ve které obecně státy EU 15 dosahovaly lepších výsledků než země EU 10. Výjimku tvoří pouze Malta, která se pohybuje na 15.místě a Portugalsko, které zaujímá dokonce až dvacátou příčku.
Mezi státy s nejyšší produktivitou patří Lucembursko, Belgie, Francie a postupně se sem zařadilo také Irsko. Naopak nejnižší produktivitu vykazují pobaltské republiky, Polsko a Slovensko.
Produktivita se snižovala spíše ve státech EU 15. Po celé sledované období hodnota ukazatele rostla v Estonsku, Lotyšsku, Slovensku a České republice. Naopak stálé klesání bylo zaznamenáno v Itálii a k častému snižování produktivity docházelo také v Německu a Španělsku.
Poslední oblastí, na základě které byly porovnávány státy Evropské unie byl zahraniční obchod. Zde byl zaznamenán pro celou Evropskou unii nárůst jak objemu dovozu tak vývozu a to více než o 40%.
Nejvyššího objemu dovozu dosahuje po celé období Německo, dále s větším odstupem Francie a Velká Británie. Naopak nejmenší podíl dovozu měly malé státy Malta, Lotyšsko a Kypr. Ze zemí EU 15 mělo nejmenší objem dovozu Lucembursko a naopak mezi zeměmi EU 10 vykazovaly největší import Maďarsko, Polsko a Česká republika.
Objem dovozu v jednotlivých státech ve sledovaném období většinou stoupal. Největší procentní nárůst importu byl zaznamenán v Litvě, na Slovensku, v Lotyšsku a České republice. Naopak k největšímu poklesu došlo na Maltě, v Řecku, Švédsku a Irsku.
Ačkoliv obecně dovoz rostl více v zemích EU 10, celkový objem dovozu Evropské unie se zvýšil především díky nárůstu v zemích EU 15. Je to způsobeno skutečností, že se země EU 10 na celkovém (jak vnitřním tak vnějším) dovozu podílejí méně než 10%.
Co se týče komoditní struktury dovozu, nejčastěji importovaným produktem v rámci zemí Evropské unie jsou silniční vozidla a ze třetích zemích státy EU nejvíce dovážejí ropu a ropné výrobky. Stejně jako v objemu dovozu i v objemu vývozu drží prvenství Německo a za ním je Francie. Naopak nejnižšího exportu dosahují Kypr a Malta. Mezi státy EU 15 má nejnižší objem vnitřního vývozu Řecko a vnějšího Lucembursko.
Obecně lze říci, že objem vývozu rostl v zemích EU 10 (s výjimkou Malty), ale aspoň jednou za sledované období se snížil ve více jak polovině zemí EU 15. K všeobecnému nárůstu exportního objemu v zemích EU 15 došlo pouze mezi roky 1999 a 2000. Průměrně nejvyšších nárůstů dosahovaly Litva, Malta a Slovensko a ze zemí EU 15 Lucembursko. Naopak k největším poklesům objemu vývozu docházelo ve Velké Británii, Řecku, Francii a Švédsku.
Stejně jako u dovozu i v oblasti vývozu je podíl států EU 10 na celkovém exportu nízký. Kromě Maďarska, Polska a České republiky mají nové země podíl na vývozu EU 25 nižší než 0,5%. Není tedy divu, že i zde byl čtyřicetiprocentní nárůst způsoben z větší míry zvýšením objemu vývozu v zemích EU 15.
Většina hlavních vyvážených výrobků je průmyslové výroby. Hlavní vyváženou komoditou v rámci zemí Evropské unie jsou silniční vozidla. Dalšími častými exportovanými produkty jsou ropa a ropné výrobky, zařízení k telekomunikaci, elektrická zařízení a léčiva.
Porovnáme-li celkový objem vývozu a dovozu, zjistíme, že bilance zahraničního obchodu Evropské unie je záporná stejně tak jako bilance jednotlivých států EU 10, mezi kterými se kladnému saldu nejvíce přibližují Slovinsko a Česká republika.
Nejvyššího přebytku vývozu nad dovozem dosahuje Německo, Irsko, Nizozemí a Belgie. Naopak největší deficit obchodní bilance má Velká Británie, Španělsko, Řecko, Portugalsko a Polsko.
Celkově můžeme shrnout, že země EU 15 dosahují většinou lepších výsledků než země EU 10, což jsme mohli předpokládat. Zaměříme-li se však na dynamické (růstové) ukazatele, vidíme většinou velké zlepšení v zemích EU 10, díky kterému úspěšné státy (např. Malta, Kypr, Slovinsko) dohánějí nejslabší články EU 15, jako je Portugalsko a Řecko.

Klíčová slova - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Srovnání zemí EU, hrubý domácí produkt, míra růstu hrubého domácího produktu, míra inflace, míra nezaměstnanosti, míra růstu zaměstnanosti, produktivita práce, dovoz, vývoz, saldo zahraničního obchodu, objemové indexy

Obsah - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Souhrn
Summary
Klíčová slova
Key words
Obsah
1. Úvod
2. Cíl práce a metodika
3. Popis ekonomických ukazatelů – literární rešerše
3.1. Hrubý domácí produkt
3.2. Inflace
3.3. Nezaměstnanost
3.4. Zahraniční obchod
4. Srovnání zemí EU na základě ekonomických ukazatelů
4.1. HDP
4.1. HDP
4.1.1. HDP na obyvatele v paritě kupní síly
4.1.2. Míra růstu HDP
4.2. Inflace
4.3. Nezaměstnanost
4.3.1. Míra nezaměstnanosti
4.3.2. Míra růstu zaměstnanosti
4.3.3. Produktivita práce
4.4. Zahraniční obchod
4.4.1. Dovoz
4.4.2. Vývoz
4.4.3. Bilance zahraničního obchodu
5. Závěr
Seznam literatury
Seznam příloh

Stažení práce - Srovnání členských zemí EU na základě vybraných ekonomických ukazatelů

Jako nejlevnější a nejbezpečnější možnost byla jednoznačně zvolena platba bankovním převodem

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 250 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0402 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.


Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde


TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde

Prohledat práce

Kontakty a podpora

Provozní doba

Denně 8:00 - 0:00

Emailová adresa

info@diplomky.net
Phone +420 604 900 289

Tip měsíce

 

Doporučte náš web

získejte až 300 Kč

za každou

vloženou práci!

Více informací zde

TOP Nabídka!

 

Nestíháte Vaše

studium?

Nezoufejte!

Vypracujeme Vám

podklady na míru.

Pro více informací

pokračujte zde