Fúze a akvizice informační podpora jejich realizace

Základní informace - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Název práce: Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 81 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Absolvent vysoké školy

Datum obhajoby: 2013

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Výborně

Stažení práce - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Získejte práci prostřednictvím internetového bankovnictví a dopřejte autorovi co nejvyšší podíl ze zisku za jeho práci. Zašlete 230 Kč na č.ú. 1041664027 / 3030, do pole variabilní symbol uveďte číslo 0684 pro odlišení zvolené práce a do textového pole (např. do pole „Popis příkazce“) napište Vaší emailovou adresu. Práce Vám bude zaslána do 24 hodin od doručení požadované částky.

Úvod - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Akvizice a fúze představují v případě rovnováhy na trhu s podniky (a majetkovými cennými papíry) optimální alokaci zdrojů investorů. Vzhledem k obvyklému objemu jednotlivých obchodů se zpravidla jedná o zdaleka nejrozsáhlejší jednorázové alokace zdrojů. Akvizice a fúze mají největší potenciál optimalizovat takové světové hospodářství, které je založeno na rozsáhlejších investicích a institucionálně vyspělých finančních trzích. Soudobé světové hospodářství je přitom na těchto atributech velmi výrazně postaveno v oblasti inovací a ve významné míře i v oblasti tvorby pracovních míst. Zejména kapitálové akvizice jsou velmi výrazným prostředkem optimalizace soudobého světového hospodářství, a to díky tomu, že k nim dochází zpravidla skrze informačně bohaté a efektivní a poměrně hodně likvidní kapitálové trhy. Aby byla očekávání investorů naplněna, měla by být založena na rozsáhlých relevantních informacích. Každá akvizice i fúze je z informačního hlediska vznikem nového systému, nebo alespoň subsystému. Primárním cílem mojí práce je identifikovat informace potřebné pro racionální rozhodnutí, zda uskutečnit akvizici či fúzi. Musím přitom identifikovat jednotlivé obvyklé typy investorů a odhalit, zda se z principu neliší (alespoň zčásti) potřebným informačním zajištěním.

Cíl - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Mým cílem je nejen stanovit informace potřebné pro následné racionální rozhodnutí o konkrétní podobě akvizice či fúze jako formě podnikové kombinace a formě vlastnických transakcí. Toto rozhodnutí je totiž klíčově závislé na daňových podmínkách jednotlivých forem akvizicí a fúzí, na marketingových aspektech, na přesném vymezení jednotlivých forem akvizicí a fúzí v obchodním právu a případně i na finančních možnostech a transakčních nákladech jednotlivých účastníků zvažované akvizice či fúze. V případech „nepřátelského převzetí“ navíc mnohdy bývají transakční náklady kupujícího významně zvyšovány různými překážkami, záměrně kladenými vlastníky (popřípadě manažery) podniku ohroženého nepřátelským převzetím. Návazným cílem mojí práce je pak typologicky vyhledat možné zdroje těch informací, které identifikuji jako potřebné pro racionální rozhodnutí o uskutečnění akvizice či fúze.

Závěr - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Z logiky možných základních typů strukturací akvizicí a fúzí podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) lze odvodit, že přicházejí v úvahu dva základní typy investorů, které se od sebe odlišují motivacemi a z nich vyplývajícími cíli. Liší se proto i potřebným informačním zajištěním. Tyto typy investorů bývají tradičně označovány jako investoři finanční a investoři strategičtí. Finanční investory lze rozlišit na spekulanty a na investory, kteří očekávají primárně růst fundamentální hodnoty nakupovaného podniku (a teprve v důsledku toho také růst hodnoty tržní). Motivy strategických investorů a těch finančních investorů, kteří pouze nespekulují na růst tržní hodnoty, musí být nutně obdobné. Jejich investice však bývají ze své podstaty odlišné. Strategičtí investoři mívají na výběr menší počet investic, protože jejich komparativní výhody bývají omezené (zpravidla po technické či technologické stránce, tedy odvětvím). Tato odlišnost se zpravidla musí projevit ve finančních parametrech potenciálních investic, nemůže se však projevit žádnými významnými obecnými rozdíly v potřebném informačním zajištění těchto typů investorů při rozhodování o již nalezených možných investičních příležitostech. Informačním zajištěním pouhých spekulantů jsem se v této práci nezabýval. Opodstatněné spekulace totiž musí být založeny zpravidla na specifických informacích („insider“ informace, znalost možností, jak obejít právní normy...).

Rozhodování o podnikových kombinacích spadá do podnikových informačních systémů pro dlouhodobé plánování. Dlouhodobé rozpočty musí být konsolidované, nebo propojené obdobou účetní metody ekvivalence. To znamená, že musí zahrnovat nejen očekávanou finanční pozici a její změny a finanční výkonnost nově vzniklého podniku, nýbrž musí zahrnovat i veškeré významné očekávané synergie i obvyklé (očekávané) významné vyvolané a odložené náklady. Racionální investor musí vyhodnotit omezení, která by mohla zabránit samotné realizaci akvizice či fúze. Obecně řečeno, omezeními, která by mohla zhatit celou akvizici či fúzi, jsou různé transakční náklady. Z mikroekonomických modelů podniků působících v rámci různých tržních struktur vyplývá, že příčinami přidané hodnoty akvizice či fúze jsou přírůstkové výnosy, přírůstková úspora nákladů (posun po křivce dlouhodobých průměrných nákladů doprava dolů směrem k minimu) a přírůstkové snížení nákladů (posun celé křivky dlouhodobých průměrných nákladů dolů). Přírůstkové výnosy mohou být v rámci těchto modelů způsobeny jedině změnami individuální poptávky po produkci zúčastněných podniků. Přírůstková úspora nákladů může být způsobena jedině změnou optimální produkční kapacity podniku následkem změny individuální poptávky. Přírůstkové snížení nákladů pak může být v důsledku akvizice či fúze vyvoláno jedině synergiemi (produkčními, odbytovými, správními) nebo snížením cen vstupů z důvodu vyšší tržní síly vůči dodavatelům.

Rozhodování o podnikových kombinacích je vždy úlohou o budoucí kapacitě. Vzhledem ke stochastickému charakteru očekávaných efektů jakýchkoli investičních rozhodnutí je pro každého racionálního investora nezbytně nutné provést analýzu citlivosti nebo jakoukoli obdobnou analýzu a jejich případné odborné zpřesňování. K dostatečnému odhadu budoucí individuální poptávky zpravidla vzhledem k obvyklým spotřebitelským užitkovým funkcím dostačuje zdůvodněný odhad jediného, v zásadě libovolného (ale nikoli extrémního) bodu a následné proložení hyperboly tímto bodem. Díky zjištění poptávkové funkce můžeme případně provést standardní verzi dynamické analýzy citlivosti. Při výpočtech nesmíme zapomenout, že v případě uvedení nové produkce na trh bývá cenová elasticita individuální poptávky zpočátku nižší než v delším období. Nejprve potřebujeme odhadnout tržní sílu. Ta bývá měřena zpravidla na základě tržních podílů na relevantním trhu. Proto musíme v případě takového postupu vymezit za pomoci různých metod budoucí relevantní trh. Následně odhadneme (opět za pomoci různých metod) tržní sílu na námi vymezeném relevantním trhu. Na základě tohoto odhadu vypočteme přírůstkové výnosy a přírůstkovou úsporu nákladů. Všechny tyto metody bývají standardně využívány státními úřady dohlížejícími v rámci tzv. „antimonopolní politiky” na udržování konkurenčního tržního prostředí. Navrhuji, aby byly standardně využívány také investory uvažujícími o podnikové kombinaci. Při analýze citlivosti a na ni navazující mikroekonomické analýze je účelné přednostně odlišit horizontální akvizici či fúzi od vertikální. Při těchto analýzách je mnohdy zapotřebí (a v některých případech dokonce klíčové) brát v úvahu očekávané marketingové efekty a aspekty budoucí investorovy „cenové politiky“ a dále také neekonomické (především mocenské) efekty a diverzifikaci rizika, která prokazatelně nemůže být jediným motivem racionálního investora pro uskutečnění akvizice či fúze.

Klíčová slova - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Fúze, akvizice, investor, trh, tržní síla, oligopol, monopol, cenová diskriminace, konkurence, produkce, náklady, daňové aspekty akvizicí a fúzí

Obsah - Fúze a akvizice: informační podpora jejich realizace

Úvod
1 Průběh rozhodování o akvizici či fúzi
2 Typy dělení transakcí s podniky
2.1 Dělení akvizicí a fúzí podle podstaty transakce s podnikem
2.2 Kapitálová akvizice jako důsledek repo obchodu
2.3 Dělení akvizicí a fúzí podle jejich podstaty
3 Základní dělení typů investorů
4 Motivy pro rozhodnutí o akvizici či fúzi
4.1 Akvizice podniku s finančními problémy
4.2 Akvizice či fúze jako jediná varianta investování
5 Systém hledání potenciálních investorů
6 Akvizice či fúze jako vznik nového systému
7 Významná potenciální omezení realizace akvizice či fúze
8 Dělení investorů podle jejich cílů
9 Cíl podniků
9.1 Přidaná hodnota akvizice či fúze pro investora
10 Relevantní informace při rozhodování o akvizici či fúzi
10.1 Analýza citlivosti pro rozhodování o akvizici či fúzi
10.2 Vymezení relevantního trhu
10.2.1 Odhad tržní síly
10.3 Efekty akvizice či fúze pro investora
10.3.1 Oligopol
10.3.2 Monopol
10.3.3 Cenová diskriminace
10.3.4 Lock-in efekt
10.3.5 Úspory z rozsahu
10.3.6 Dokonale konkurenční trh
10.3.7 Monopolistická konkurence
10.3.8 Porovnání úspor z rozsahu pro jednotlivé tržní struktury
10.3.9 Vertikální akvizice či fúze
10.3.10 Cena produkce
10.3.11 Neekonomické a vedlejší ekonomické efekty
10.3.12 Nákladové synergie
10.3.13 Analytický rozklad nákladových efektů akvizice či fúze
10.3.14 Vyvolané a odložené nákladové efekty akvizice či fúze
10.4 Omezení analýzy citlivosti
11 Ekonomická analýza přidané hodnoty akvizice či fúze pro investora
11.1 Vliv tržní nerovnováhy na přidanou hodnotu akvizice či fúze
11.2 Vzájemné synergie nabývaných aktiv
12 Odhad kapitálového výdaje investora za akvizici či fúzi
13 Přidaná hodnota postupně nabývaných vlastnických podílů
14 Rozhodování o akvizici či fúzi jako úloha o budoucí kapacitě
14.1 Předběžné kalkulace produkce po akvizici či fúzi
14.1.1 Vlivy nákladových efektů akvizice či fúze na kalkulace
14.2 Odhady předacích cen po akvizici či fúzi
15 Výstupy informačního systému pro rozhodnutí o akvizici či fúzi
16 Vymezení goodwillu
16.1 Přidaná hodnota akvizice či fúze jako součást goodwillu
16.2 Goodwill ve finančním účetnictví
16.2.1 Ocenění goodwillu ve finančním účetnictví
17 Daňové aspekty akvizicí a fúzí
17.1 Daně z příjmů u akvizice či fúze
17.1.1 Fúze právnických osob
17.1.2 Předmět daně
17.1.2.1 Kapitálová akvizice právnických osob
17.1.2.2 Výměna podílů právnických osob
17.1.2.3 Odložená daň vykazovaná v souvislosti s kapitálovými akvizicemi
17.1.2.4 Daňová ztráta z prodeje při podnikových kombinacích
17.1.2.5 Majetková akvizice právnických osob
17.1.2.6 Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost
17.2 Další daňové aspekty akvizicí a fúzí
17.3 Rozsudek Soudního dvora SKF, C-29/08
17.3.1 Předmět rozsudku
17.3.2 Rozsudek
18 Závěr
19 Použité zdroje