Strukturální a regionální politika EU

Základní informace - Strukturální a regionální politika EU

Název práce: Strukturální a regionální politika EU

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 69 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Kateřina Dvořáčková

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Velmi dobře

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Strukturální a regionální politika EU

Regionální a strukturální politika Evropské unie, někdy nazývaná též politikou hospodářské a sociální koheze (soudržnosti), je jedním z důležitých nástrojů ovlivňování ekonomického a společenského vývoje na území členských států Společenství. Regionální politika je především politikou solidarity, pomocí které Unie pomáhá zaostalým regionům, přetváří upadající průmyslové oblasti, regeneruje zanedbané čtvrti evropských měst a podporuje diverzifikaci těch částí venkova, kde je zemědělství na ústupu. A je také politikou pro lidi, neboť se snaží nalézt jim práci a zlepšit podmínky ve kterých žijí. Je to tedy politika, která slouží zejména regionům a jejím občanům.

Úvod - Strukturální a regionální politika EU

Evropská unie byla vždy společenstvím velmi různorodým. Diference vychází především z rozdílů kulturních, jazykových a historických, které se v dnešní době odráží v různé úrovni příjmů obyvatelstva. Díky tomu ne všechny regiony nabízí svým obyvatelům stejnou příležitost seberealizace. Počátky regionální a strukturální politiky Evropské unie (RSP EU) se datují již k roku 1960, kdy vzniká Evropský sociální fond s cílem přispívat k rekvalifikaci pracovních sil v postižených oblastech a čelit nezaměstnanosti mládeže. Jak se za posledních čtyřicet pět let tato politika vyvíjela a nakolik byla úspěšná, přibližuji ve své diplomové práci, koncipované do dvou hlavních částí.

V první části se věnuji vzniku a vývoji RSP EU, jejím cílům, legislativnímu a institucionálnímu zabezpečení a vymezení územních jednotek (kapitola dvě). V kapitole tři vysvětluji způsob financování RSP EU a v kapitole čtyři popisuji Iniciativy Společenství. V druhé části se zaměřuji na RSP v České republice (kapitola pět) a na projekty pro využívání prostředků z fondů EU (kapitola šest). V závěrečné sedmé kapitole stručně shrnuji výsledky RSP EU a více se věnuji pohledu do budoucnosti. Existence regionální politiky vychází jak z ekonomických tak i z politických a sociálních důvodů. Může to být snaha vlády udržet soudržnost země v situacích, kdy sílí tlaky vyspělejších regionů na odtržení. Významnou roli hrají i ekonomické důvody. Přetrvávající regionální nerovnosti podstatně ovlivňují výkonnost ekonomiky, kdy samotný trh není schopen tyto nerovnosti odstranit, dochází k tržnímu selhání a uplatnění regionální politiky.

Závěr - Strukturální a regionální politika EU

Peněžní prostředky ze strukturálních fondů (SF) směřují do mnoha oblastí: na výstavbu infrastruktury potřebné pro ekonomický rozvoj (dopravní sítě, telekomunikace, dodávky vody a energie), na podporu výrobního prostředí a podnikatelských aktivit (služby malým a středním podnikům), na budování školských a zdravotnických zařízení, na rozvoj venkova a lidských zdrojů (tvorba nových pracovních příležitostí, odborné vzdělávání, rekvalifikační kurzy). Přestože výdaje ze SF stále rostou a Komise zahájila i své vlastní regionální aktivity, výsledky RSP nejsou zcela jednoznačné. Nelze totiž konstatovat, že by tato politika zlepšila ekonomickou situaci všech postižených regionů. Pozitivních výsledků bylo dosaženo v Irsku, Španělsku a Portugalsku. Naopak srovnáme-li situaci Řecka v letech před vstupem (1960 – 1985) a po vstupu (1986 – 1997) zjistíme, že před vstupem vykazovalo vyšší ekonomický růst. Také ekonomická situace v jižní Itálii se i nadále zhoršuje. Vinu však nelze svalovat pouze na EU. RSP totiž v žádném případě nenahrazuje národní regionální aktivity. Slouží pouze jako jejich doplněk a hlavní odpovědnost za odstranění diferencí mezi regiony nesou vlády jednotlivých členských států.

Vrátíme-li se k úspěšnosti RSP EU, je nutné podotknout, že disparity mezi jednotlivými zeměmi EU poklesly, avšak mezi regiony přetrvaly. Důležité je, jakým směrem se bude vyvíjet budoucí politika soudržnosti.
Po přistoupení deseti nových členů (1. května 2004) a s výhledem na rozšíření o další dva musí politika soudržnsoti čelit čtyřem okruhům problémů: 1. prohloubení regionálních sociálních rozdílů, 2. vzniku nových územních nerovností, 3. přetrvávání sociálních rozdílů, 4. fenoménu odcizení občanů od evropského projektu. Proto Komise navrhla pro období 2007 – 2013 tři nové Cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Zvláštní pozornost je věnována odlehlým regionům, znevýhodněným oblastem a regionům postižených tak zvaným statistickým efektem (viz. Příloha číslo 8). Každý členský stát bude muset vytvořit národní krizovou rezervu pro výjimečné situace ve výši 1% ročního příspěvku ze SF pro Cíl Konvergence a ve výši 3% pro Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Evropský parlament a Rada dále navrhli zřízení nového institutu spolupráce Evropského seskupení přeshraniční spolupráce (EGCC). Bližší informace a stanovisko České republiky k tomuto institutu jsou uvedeny v Příloze číslo 9. V dalších Přílohách číslo 10 až 12 jsou postupně uváděny jednotlivá stanoviska ČR k novým nařízením Rady pro ERDF, ESF a FS.

Klíčová slova - Strukturální a regionální politika EU

Evropská unie, regionální a strukturální politika, strukturální fondy, kohezní fond, plán regionálního rozvoje, hrubý domácí produkt, operační program, Evropská investiční banka

Obsah - Strukturální a regionální politika EU

1 ÚVOD
1.1 Cíl a metodika
1.2 Literární rešerše
2 STRUKTURÁLNÍ A REGIONÁNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE
2.1 Etapy vývoje regionální politiky v Evropské unii
2.2 Cíle RSP do roku 1999
2.3 Reformované cíle RSP od roku 2000
2.4 Legislativní zajištění
2.5 Institucionální zabezpečení
2.6 Principy a zásady
2.7 Hodnocení programů a projektů
2.8 Vymezení územních jednotek
3 FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKY EU
3.1 Strukturální fondy
3.2 Kohezní fond
3.3 Evropská investiční banka
4 INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ
4.1 Iniciativy Společenství pro období 1994 - 1999
4.2 Iniciativy Společenství pro období 2000 - 2006
5 FONDY EU A ČESKÁ REPUBLIKA (ČR)
5.1 Programové dokumenty
5.2 Řídící orgány
5.3 Koneční příjemci
5.4 Platební orgán
5.5 Předvstupní fondy
6 PROJEKTY PRO VYUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU
6.1 Příprava projektů
6.2 Typy projektů
6.3 Postup při sestavování
6.4 Vyhodnocování předložených projektů
6.5 Konkrétní projekty
7 ZÁVĚR
8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
9 SEZNAM LITERATURY