Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Základní informace - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělstvíí

Název práce: Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 95 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Radka Antošová

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Diplomová práce je věnována problematice ekologického zemědělství v kontextu multifunkčního zemědělství. Ožehavé diskuse týkající se globalizace, budoucnosti zemědělství, venkova a znečištění ekosystémů jak v evropském, tak celosvětovém měřítku, implikovaly formování multifunkčního zemědělství. Základní pilíře multifunkčního zemědělství spočívají v zabezpečení dostatku kvalitních a bezpečných potravin, stabilizaci a rozvoji venkova, ochraně životního prostředí a zachování kulturní krajiny. Jedním z aspektů multifunkčního zemědělství je zemědělství ekologické, které se dynamicky rozvíjí po celém světě, naplňuje vizi trvale udržitelného rozvoje, socioekonomicky vyváženého a konkurenceschopného zemědělství a zároveň uspokojuje rostoucí požadavky spotřebitelů na kvalitní a bezpečné potraviny. Začlenění České republiky do Evropské unie znamená mimo jiné aplikaci Evropského modelu zemědělství. Pohled na postavení agrárního sektoru v rámci rozvoje národní ekonomiky se změnil. Agrární sektor dnes mimo funkce produkční plní mimoprodukční role zemědělství související se sociálními a environmentálními aspekty. Cílem této práce je tedy poukázat na utváření multifunkčního konceptu zemědělství, posoudit vývoj ekologického zemědělství v ČR a srovnat jeho vývojové perspektivy s ostatními státy EU na základě ekologicky obhospodařovaných ploch, počtu ekologických farmářů, systému státní podpory a trhu s biopotravinami.

Úvod - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Kořeny zemědělské činnosti sahají do dávné minulosti. Tak jak se rozvíjí samo lidstvo, ruku v ruce se mění také charakter a struktura zemědělství. Doby, kdy si lidé obstarávali potravu sběrem lesních plodů a lovem divoké zvěře, jsou již dávno ty tam. Obrat v rozvoji zemědělství nastal v souvislosti s obděláváním půdy a domestikací zvířat, jež otevřely cestu efektivnějšímu využívání půdy a umožnily dělbu práce. Zemědělství se stalo postupem času stěžejním odvětvím národní ekonomiky, v němž byla zaměstnána většina obyvatel. Agrární sektor byl pevně svázán s venkovem a místní krajinou a o jeho nezastupitelné úloze v rámci národní ekonomiky nemohlo být sporu. Zvyšování zemědělské produkce jak v oblasti rostlinné tak i živočišné výroby se stalo rozhodujícím úkolem zemědělství.

Vědecký pokrok spolu s rozvojem průmyslu se staly hnacím motorem expanze zemědělské produkce. Průmyslová revoluce devatenáctého století zasáhla zemědělství mechanizací, postupnou automatizací, chemizací, specializací výroby, které vedly zemědělství od jeho extenzifikace směrem k jeho intenzifikaci. Zvýšené ochraně životního prostředí či jiným alternativním aspektům hospodářské činnosti nebyla věnována potřebná pozornost. S růstem ekonomické úrovně zemí, zlepšováním životních podmínek obyvatel a zajištěním potravinové soběstačnosti, dochází k zásadním změnám v pohledu na postavení a úlohy, jež zastává agrární sektor v rámci rozvoje národního hospodářství. Podíl „primárního sektoru“ na celkové produkci postupně klesá a váha agrárního sektoru v národní ekonomice slábne.

Význam moderního zemědělství vzrůstá úměrně problémům regionálního, národního, evropského i globálního charakteru. Intenzifikace zemědělství orientovaná na vysokou produktivitu zanechala navždy stopy na životním prostředí, zdraví všech obyvatel a poznamenala tvářnost současné krajiny. Pozůstatkem masivních dotací zacílených na zvyšování evropské produkce zůstala mohutná nadprodukce potravin. Paradoxem však je, že zatímco na jedné straně světa mají problém s přebytky zemědělských komodit, v jiných koutech světa trpí lidé extrémní chudobou a nemají co jíst. Globální problémy související s výživou obyvatel, nárůstem světové populace, znečištěním ekosystémů a neúnosným využíváním přírodních zdrojů, jeví známky „neudržitelnosti“. Zemědělství se tak stává jedním z nejožehavějších námětů diskusí v celosvětovém měřítku. Odpovědi na zmíněnou situaci nalézá multifunkční zemědělství, které tak stále nabývá na významu.

Multifunkční zemědělství chápe zemědělství v širším kontextu a obohacuje tradiční pohled na zemědělství, jež poskytuje komoditní výstupy v podobě zemědělské produkce, o mimoprodukční aspekty. Základní pilíře multifunkčního zemědělství spočívají v zabezpečení dostatku kvalitních bezpečných potravin, zachování a rozvoji rurálního prostoru, zvelebování kulturní krajiny, zlepšování životního prostředí a respektování welfare zvířat. Přijetím základních principů Společné zemědělské politiky Evropské unie se začíná podporovat multifunkční koncept zemědělství, opírající se o vizi trvale udržitelného a konkurenceschopného zemědělství, také v České republice. Jedním z aspektů multifunkčního zemědělství je zemědělství ekologické. Ekologické zemědělství je nový způsob hospodaření v souladu s přírodou, který plně respektuje ekologické způsoby pěstování rostlin a zohledňuje etologii zvířat, chrání krajinu a přírodní zdroje a zvyšuje druhové bohatství rostlin a živočichů, jež zachovává pro budoucí generace.

Otázky životního prostředí, zdravých a bezpečných potravin, se v dnešní době dostávají do popředí zájmu široké veřejnosti. Přibývá lidí, kteří se snaží žít v souladu s životním prostředím a snaží se svými činnostmi a působením co nejméně zatěžovat naši planetu. Zdravý životní styl, nárůst civilizačních chorob a potravinové skandály stále více formují spotřebitelskou poptávku. Konzumenti se tak stále více zajímají nejen o samotnou kvalitu potravin, ale i způsob jejich získávání od pěstování rostlin resp. chovu zvířat, přes jejich zpracování, až po finální výrobek dostupný v obchodě. U spotřebitelů se tak projevuje stále více vědomí odpovědnosti vůči životnímu prostředí a zdraví.

Problémy dnešního světa nás nutí zamyslet se nad tím, kam dnešní svět geneticky modifikovaných rostlin, nových vyšlechtěných plemen zvířat, potravin vyráběných z kontaminovaných surovin, spěje. Tato problematika mě oslovila, a proto jsem si vybrala ekologické zemědělství, které s ekologií, trvale udržitelným rozvojem a globálními problémy nesporně souvisí, za téma své diplomové práce.

Závěr - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Evropská unie se stala jedním z nepřehlédnutelných zastánců multifunkčního zemědělství. Toto moderní pojetí zemědělství spatřuje význam agrárního sektoru v širším záběru jeho rolí, tedy nejen zajištění dostatku kvalitních, zdravých a bezpečných potravin, ale také zachování venkovského prostoru se svými tradicemi, ochraně přírody a zvelebování kulturní krajiny. Alternativní cestou hospodaření, která respektuje principy trvale udržitelného rozvoje a přispívá k řešení problémů v regionálním i globálním měřítku, je zemědělství ekologické. K bouřlivém nárůstu zájemců o ekologicky šetrné zemědělství na celém světě došlo v průběhu devadesátých let dvacátého století a tento vývoj se v tomto období nevyhnul ani České republice.

Z posuzování vývoje ekologického hospodaření v ČR za posledních deset let a jeho komparace s evropskými trendy, které bylo vytyčeno jako cíl diplomové práce, vyplynulo, že si ČR z pohledu počtu ekologicky obhospodařovaných ploch a podílu těchto ploch na půdním fondu země „vydobyla“ v rámci EU umístění v přední desítce. Nutno podotknout, že i když je podíl ekologických ploch v ČR v komparaci s EU poměrně vysoký, produkčních ploch je zde velmi málo a většinu území zaujímají trvalé travní porosty s chovem dobytka. V počtu ekologických podniků také není situace tak „růžová“. ČR zůstává v počtu ekofarem takříkajíc pozadu a nedostihuje v tomto kritériu většinu západoevropských sousedů. Na straně druhé však čeští ekofarmáři spolu se slovenskými dosahují neobyčejně vysoké průměrné výměry ekofarem, která s převahou TTP také souvisí, dokonce nejvyšších hodnot z celé EU.

Dynamika nárůstu ekologicky obhospodařovaných ploch a počtu ekologických podnikatelů byla za minulé desetiletí v ČR rychlejší než průměr EU. Rok od roku se však tato tempa růstu zpomalují, a proto nedávají příznivé vyhlídky na splnění závazku, jež si ČR vytknula v Akčním plánu rozvoje ekologického zemědělství, přesněji dosáhnout desetiprocentního podílu ekologických ploch na celkové výměře zemědělské půdy ČR do roku 2010. V loňském roce také došlo poprvé za deset let k menšímu poklesu ekologicky obhospodařovaných rozloh a také ke snížení počtu ekofarmářů. Tento trend však není ojedinělý pouze v ČR, ale dochází k němu v celé Evropě, kdy řada drobných ekofarmářů opouští biosektor, v důsledku čehož dochází ke zvyšování průměrné velikosti farem.

Následkem potravinových skandálů, které otřásly důvěrou spotřebitelů v konvenční potraviny, se prioritou evropských spotřebitelů stále častěji stává konzumace zdravotně nezávadných, zdravých a biologicky hodnotných biopotravin vyprodukovaných ohleduplně k životnímu prostředí a welfare zvířat. Nejen v ostatních evropských zemích, ale také v ČR obrat v prodeji biovýrobků každým rokem narůstá a je mu v budoucím střednědobém horizontu přisuzován relativně vysoký potenciál růstu. Čeští konzumenti však prozatím zůstávají věrni tradičním potravinám. Skutečnost, že se v ČR pohybuje podíl spotřeby biopotravin na spotřebě všech potravin v řádu desetiny procenta, je toho důkazem. Ačkoliv poptávka po výrobcích v kvalitě bio pozvolna narůstá, výběr biopotravin na domácím trhu je v porovnání s vyspělými evropskými biotrhy stále nedostatečný. Převážná většina sortimentu nabízeného tuzemským spotřebitelům pochází z dovozu.

Rozvoj ekologického zemědělství byl a vždy bude silně ovlivněn úrovní stabilní podpory poskytované ekofarmářům. ČR vstupem do EU změnila systém subvenční politiky, snaží se odvrátit nepříznivou strukturu ekologických ploch s převahou TTP a podporu zacílit na produkci trvalých kultur, zeleniny a bylin pěstovaných na orné půdě. „Bio boom“, který nastal v devadesátých let již odeznívá, je tedy třeba přijít s novými nápady a impulsy, jak oživit poptávku a motivovat nové ekofarmáře. Největšími brzdami v rozvoji biospotřeby se stává nízká informovanost, nedůvěra konzumentů v biovýrobky a v neposlední řadě úzký sortiment, jež nabízejí obchodní řetězce. Poptávka po biopotravinách tak nedostatečně motivuje tuzemské biovýrobce a zpracovatele těchto produktů, kterých je poskrovnu. Cestu ze zdánlivě začarovaného kruhu skýtá především cílená propagace na straně spotřebitelů, a rozvoj poradenské činnosti a stabilita dotační politiky, na straně ekofarmářů.

Ekologické zemědělství, které si postupem času získává stále více stoupenců, se stává jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů evropského potravinářského trhu a jeví se tak jako velice perspektivní odvětví zemědělství. Myšlenka, že by se alternativní zemědělství rozšířilo do té míry, že by zcela nahradilo tradiční zemědělské postupy, je však pouhou „utopií“. Pokud by bylo „cílovou metou“ ekologického zemědělství pouze dosažení nárůstu zemědělské produkce, byl by tento cíl zaměřený na intenzifikaci zemědělství, ve střetu s podstatou ekologického způsobu hospodaření. Své postavení v rámci agrárního sektoru však ekologické zemědělství nesporně má, jelikož omezuje nadprodukci, vytváří nová pracovní místa, udržuje pestrou krajinu a chrání přírodní bohatství. Těmito kroky tak naplňuje vize multifunkčního zemědělství a zmírňuje problémy, s jakými se evropské zemědělství a venkov potýká.

Klíčová slova - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

Multifunkční zemědělství, ekologické zemědělství, trvale udržitelný rozvoj, mimoprodukční funkce, Evropský model zemědělství, venkov, ekologický podnikatel, spotřebitel, biopotravina

Obsah - Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství

1. ÚVOD

2. CÍL A METODIKA PRÁCE

3. POSTAVENÍ AGRÁRNÍHO SEKTORU V NÁRODNÍ EKONOMICE A JEHO SOUČASNÁ ROLE Z HLEDISKA MULTIFUNKČNOSTI

3.1 DEFINICE, VÝZNAM A CÍLE MULTIFUNKČNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ

3.1.1 Produkční funkce zemědělství

3.1.2 Sociální funkce zemědělství

3.1.3 Environmentální funkce zemědělství

3.1.4 Krajinotvorná funkce zemědělství

3.2 SVĚTOVÉ POHLEDY NA MULTIFUNKČNOST ZEMĚDĚLSTVÍ

3.3 EVROPSKÁ CESTA K MULTIFUNKČNÍMU ZEMĚDĚLSTVÍ

3.3.1 Společná zemědělská politika a její reformy

3.3.2 Regulace trhu a protekcionistická opatření SZP

3.3.3 Evropský model zemědělství

3.3.4 Financování SZP versus ekonomická stránka multifunkčnosti

3.4 APLIKACE MULTIFUNKČNÍHO MODELU V KONTEXTU ČR

3.5 PROGRAMY NA PODPORU MIMOPRODUKČNÍCH CHARAKTERISTIK ZEMĚDĚLSTVÍ A OBNOVU VENKOVA V ČR

4. VÝZNAM A POSTAVENÍ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO JEDNOHO Z ASPEKTŮ MULTIFUNKČNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ

4.1 VÝZNAM A CÍLE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

4.1.1 Definice a základní pojmy ekologického zemědělství

4.1.2 Cíle ekologického zemědělství v multifunkčním modelu zemědělství

4.1.3 Vznik ekologického zemědělství a jeho historie ve světě

4.1.4 Přechodné období

4.1.5 Principy hospodaření v ekologickém zemědělství

4.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

4.3 KONTROLA A CERTIFIKACE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

4.4 ORGANIZACE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

4.5 PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, JEJICH VÝROBA A ZNAČENÍ

4.6 AKČNÍ PLÁN ROZVOJE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

5. POHLED DO MINULOSTI A SOUČASNOSTI EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR

5.1 POČÁTKY A ROZVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR

5.2 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR

5.3 STÁTNÍ PODPORA EKOLOGICKÝM ZEMĚDĚLCŮM V ČR

5.4 TRH S BIOPOTRAVINAMI V ČR

5.4.1 Export českých biopotravin

5.4.2 Dovoz biopotravin

5.5 SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI ČESKÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

5.6 SLABÉ STRÁNKY, PROBLÉMY A BARIÉRY ROZVOJE ČESKÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

6. KOMPARACE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR A OSTATNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU DLE ZVOLENÝCH KRITÉRIÍ

6.1 EKOLOGICKY OBHOSPODAŘOVANÁ PŮDA

6.2 PODÍL EKOLOGICKÝCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝMĚŘE PŮDNÍHO FONDU STÁTU

6.3 POČET EKOLOGICKÝCH PODNIKŮ, JEJICH PODÍL NA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ EU A PRŮMĚRNÁ VELIKOST EKOFAREM

6.4 STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

6.5 EVROPSKÝ TRH S BIOPOTRAVINAMI

6.5.1 Sortiment biopotravin

6.5.2 Spotřeba biopotravin, její růstový potenciál a prodejní centra biopotravin v EU

6.5.3 Trendy v poptávce po biopotravinách, import a export biovýrobků

6.6 SUBVENČNÍ POLITIKA V OBLASTI EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

7. ZÁVĚR

8. SEZNAM LITERATURY

9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

10. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

11. SEZNAM PŘÍLOH

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Publikujte své vlastní práce a vydělejte si slušné peníze

Vaše studentské práce můžete vkládat zde

TOP Nabídka!

Potřebujete napsat referát, seminárku nebo diplomovou práci? Žádný problém!

Zpracujeme Vám kvalitní a originální podklady na míru.

Svěřte se do rukou profesionálů. Více informací zde