České zemědělství v podmínkách SZP EU

Základní informace - České zemědělství v podmínkách SZP EU

Název práce: České zemědělství v podmínkách SZP EU

Typ práce: Diplomová práce

Rozsah práce: 93 stran

Jazyk práce: Čeština

Autor práce: Bc. Pavel Folkman

Datum obhajoby: 2006

Hodnocení od vedoucího práce: Výborně

Hodnocení od oponenta práce: Výborně

Hodnocení od odborné komise: Velmi dobře

Stažení práce

Prezentované dílo je volně dostupné, stáhněte si požadovaný text pouhým poklikáním na níže uvedené tlačítko:

V případě problémů nás neváhejte informovat, případný problém vyřešíme v co nejkratším možném termínu.

Souhrn - České zemědělství v podmínkách SZP EU

Předkládaná práce přibližuje význam dotační politiky pro agrární sektor. Pro nutnost zvláštního přístupu k odvětví zemědělství hovoří existence objektivních faktorů, přesto však k tvorbě zemědělské politiky existují různé přístupy lišící se mírou státní ingerence. Dotační politika ČR před vstupem do EU byla poznamenána snahou harmonizovat tuto oblast s úpravou v EU. Institucionálně se na ní podílely především MZe, SZIF a PGRLF. Zaměření dotací se vstupem do EU prakticky nezměnilo, samotný systém poskytování podpor však doznal značných změn. Zemědělcům se otevřela možnost získat finanční prostředky z národních zdrojů ČR i ze zdrojů EU, a to v rámci SZP EU a Strukturální politiky. Efektivnost systémů zemědělských dotací lze posuzovat z pohledu rozdělení dotací na nárokové a nenárokové investiční dotace.

Úvod - České zemědělství v podmínkách SZP EU

České zemědělství prošlo desetiletím transformace a procesem restrukturalizace. Restrukturalizace zemědělství byla doprovázena rychlým poklesem počtu pracovníků v zemědělských podnicích, snížením objemu zemědělské produkce, poklesem stavů hospodářských zvířat. Ekonomická pozice zemědělství se zhoršila v souvislosti s výrazným rozevřením cenových nůžek a podstatným snížením dotací do zemědělství. Zemědělství však i nadále představuje nedílnou součást národního hospodářství, od ostatních odvětví se ale v mnohém odlišuje. Je to především jeho závislost na klimatických podmínkách a jeho biologický charakter. Základní funkci zemědělství, tj. produkování potravin, nelze ničím nahradit. Na druhou stranu je však nutno dodat, že zemědělství je výrazným znečišťovatelem přírody, především ve své intenzifikační podobě. V poslední době se pod vlivem této skutečnosti a též pod vlivem nadprodukce do popředí dostávají rovněž mimoprodukční funkce zemědělství související se životním prostředím a postavením venkova.

Z důvodů nenahraditelnosti zemědělství při produkci potravin, utváření krajiny a její udržování v kulturním stavu, ale i z důvodu závislosti zemědělství na přírodních podmínkách jsou nutné zásahy na podporu zemědělství. Vládní zásahy do zemědělství hodně ovlivňují úspěšnost zemědělců, neboť jim napomáhají zmenšit jejich handicap plynoucí ze specifik zemědělství, rovněž by je však měly motivovat používat postupy šetrné k životnímu prostředí.

Závěr - České zemědělství v podmínkách SZP EU

Existenci dotační politiky v zemědělství lze ospravedlňovat existencí objektivních faktorů, kterými je zemědělství resp. zemědělské podnikání charakterizováno. Mezi tyto objektivní faktory lze zahrnout charakter zemědělské výroby, její biologicky dané charakteristiky a s nimi spojenou nižší kapitálovou výnosnost, dále pak mimoprodukční aspekty zemědělství a strategický význam potravin. K dotacím do zemědělství resp. obecně k agrární politice existují v zásadě tři přístupy. Lze je označit jako liberální, dirigistický a liberálně-dirigistický v závislosti na tom, jakou míru státních zásahů zastánci jednotlivých názorových proudů požadují. Jinými slovy jaký význam přikládají působení tržního mechanismu. Ve vyspělých zemích je aplikován liberálně-dirigistický přístup, jež v sobě nese prvky státních zásahů i působení trhu. Dotační politika ČR v předvstupním období byla charakterizována mnoha změnami s výhledem na vstup do EU. Tyto změny byly motivovány snahou harmonizovat agrární politiku ČR s agrární koncepcí EU a zavést principy, mechanismy a instituce nutné pro realizaci SZP EU. Koncepce agrární politiky před vstupem do EU byla rozdělena do dvou etap. První byla etapa Revitalizace, která byla aplikována v letech 1997 až 2001 a byla zaměřena na zotavení a stabilizaci agrárního sektoru ČR. Poté následovala etapa Adaptace, jejímž cílem bylo přizpůsobit agrární sektor ČR podmínkám SZP.

Zemědělská politika byla v ČR institucionálně zajišťována především prostřednictvím MZe, SZIF a PGRLF. MZe poskytovalo dotace především formou přímých podpor a dotací do zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství, které byly poskytovány na základě nařízení vlády a v rámci dotačních titulů vyhlašovaných každoročně MZe. SZIF zastával funkci regulátora agrárního trhu, k čemuž využíval především nástrojů regulace nabídky (intervenční nákupy, poskytování produkčních kvót, vývozní subvence). Rokem 2001 byly nově vymezeny méně příznivé oblasti a došlo k přesunu vyplácení velké části podpor z působnosti MZe na SZIF v důsledku zavedení mléčných kvót a podpor za uvedení půdy do klidu. Úlohou PGRLF byla podpora úvěrů poskytovaných bankami podnikům v zemědělské a lesnické prvovýrobě zárukami jistiny úvěrů a dotacemi úroků z bankovních úvěrů v rámci základních programů a podprogramů. Celkové výdaje z rozpočtu MZe na podporu zemědělství kolísaly v letech 1998 až 2003 mezi 13 mld. Kč a 17 mld. Kč ročně. Do těchto sum jsou započteny i částky na financování činnosti SZIF a PGRLF.

Klíčová slova - České zemědělství v podmínkách SZP EU

Agrární trh, dotace, dotační politika, mimoprodukční funkce zemědělství, přímá platba, rozvoj venkova, státní pomoc, Společná zemědělská politika EU

Obsah - České zemědělství v podmínkách SZP EU

1 ÚVOD
2 CÍL A METODIKA PRÁCE
3 DOTAČNÍ POLITIKA AGRÁRNÍHO SEKTORU
3.1 VÝZNAM DOTAČNÍ POLITIKY PRO AGRÁRNÍ SEKTOR
3.2 ODŮVODNĚNOST EXISTENCE DOTAČNÍ POLITIKY V ZEMĚDĚLSTVÍ
3.2.1 Objektivní faktory
3.2.2 Subjektivní faktory
3.2.3 Názorové proudy
4 DOTAČNÍ POLITIKA ČR PŘED VSTUPEM DO EU
4.1 ÚČELOVÉ ZAMĚŘENÍ DOTACÍ
4.1.1 Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství
4.1.2 Podpora stability agrárního trhu
4.1.3 Podpora investiční činnosti v zemědělství
4.1.4 Specifické účely
4.2 PŘEDVSTUPNÍ POMOC EU
4.3 REKAPITULACE DOTAČNÍ POLITIKY ČR PŘED VSTUPEM DO EU
5 ZMĚNY V SYSTÉMU PODPOR PO VSTUPU DO EU
5.1 PODPORY V RÁMCI SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP)
5.1.1 Přímé platby SAPS
5.1.2 Tržní opatření v rámci SZP
5.2 PODPORY V RÁMCI STRUKTURÁLNÍ POLITIKY
5.2.1 Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“
5.2.2 Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
5.3 PODPORY ZE ZDROJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR
5.3.1 Národní komplementární platby (Top up)
5.3.2 Státní pomoc (State aid)
5.4 REKAPITULACE SYSTÉMU PODPOR PO VSTUPU ČR DO EU
6 POSOUZENÍ EFEKTIVNOSTI SYSTÉMŮ
7 ZÁVĚR